Video placeholder

Může vláda v demisi a bez důvěry vládnout neomezeně? Krátké video vysvětlí, jak její pravomoci limitovat

Petr Sokol
Martin Bartkovský

Současná politická krize, vyvolaná údajným únosem syna Andreje Babiše na Krym může ve svých důsledcích vest až k pádu vlády. Premiér Babiš v pátek ráno prohlásil, že v žádném případě sám neodstoupí. Od prezidenta má ovšem slíbeno, že pokud dojde k pádu současné vlády, bude opět jmenován premiérem a pověřen sestavením vlády nové. Může ovšem dosud fungující vláda v demisi plnohodnotně vládnout? Existuje něco, co vláda v demisi nemůže dělat? A jaká jsou konkrétně její omezení?

Podle zákonů i znění Ústavy se na první pohled zdá, že vláda v demisi může fungovat jako běžná vláda, která naopak důvěru Poslanecké sněmovny získala. V ústavě ani v dalších zákonech totiž nenajdeme žádné jednoznačné omezení, které by stanovilo, že nějaké konkrétní pravomoci vláda v demisi vykonávat nemůže. 

Rozhodnutí soudu

Samozřejmě ale platí, že z politického hlediska vláda bez důvěry nezastupuje většinu občanů, kteří byli u voleb, a proto by se určitých omezení taková vláda držet měla. Pro podobnou zdrženlivost navíc existuje i jeden právní důvod, který spočívá v rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010.

Skupina 45 poslanců podala v roce 2007 k Ústavnímu soudu návrh na zrušení jedné vyhlášky ministerstva zdravotnictví s odůvodněním, že ji vydal ministr zdravotnictví, který byl členem tehdejší vlády Mirka Topolánka v demisi. Ústavní soud na jeho základě vydal poměrně složité rozhodnutí, v němž v principu stanovil, že vláda bez důvěry je vždy v odlišném postavení od kabinetů s důvěrou a její pravomoci jsou proto do určité míry omezené.

Nejasné hranice

Nestanovil ovšem přesně, v čem tato omezení spočívají, protože vyjádřil stanovisko, že by jejich stanovení dopředu mohlo znamenat, že vláda v demisi bude moci být v budoucnu ochromena třeba v nutnosti zastupovat stát v mezinárodních vztazích. 

Ústavní soud proto pouze konstatoval, že jednotlivé pravomoci vlády v demisi mohou být přezkoumávány z hlediska ústavnosti až po tom, co je vláda využije a oprávněná osoba (například poslanci) je u soudu napadne. V tehdejším případě takto Ústavní soud posuzoval, zda ministři v demisi mohou vydávat vyhlášky, a rozhodl, že ano, ale pouze takové, které se vyvozují z provádění platných zákonů.