Na cigárko k sousedům: Rakousko ruší zákaz kouření v restauracích. A co my?
Rakouská vládní koalice lidovců a Svobodných zrušila zákon, který od 1. května zaváděl úplný zákaz kouření v restauracích. Český Parlament jedná alespoň o jeho zmírnění.
Podle původní rakouské normy si kuřáci nesměli zapálit ani v oddělených kuřárnách. Svobodní si však dali zrušení protikuřáckého zákona jako jednu z podmínek uzavření koaliční smlouvy.
Levicoví poslanci v bouřlivé debatě rakouského parlamentu argumentovali „zaprodáním zdraví našich dětí“, jako by děti byly nuceny navštěvovat zakouřené prostory v barech a pivnicích. Svobodní oponovali, že 90 procent všech restaurací a 75 procent všech kaváren a hostinců je už nyní nekuřáckých a tento trend bude pokračovat.
Podobně argumentovali odpůrci protikuřáckého zákona u nás. Razantní zásahy státu považují za zbytečné, protože dochází k postupnému a přirozenému rozšiřování počtu nekuřáckých a kombinovaných restaurací, jichž je více než 60 procent. Striktní zákaz poškodí hlavně venkovská společenství.
Sociální inženýři
Protikuřácký zákon začal u nás platit koncem loňského května. Zavedl absolutní zákaz kouření v restauracích a přinesl majitelům řadu dalších povinností. Ještě před jeho spuštěním si nechala Asociace malých a středních podniků a živnostníků zpracovat průzkum mezi hospodskými, z něhož vyplynulo, že více než 60 procent podniků bez jídla očekávalo negativní dopady na svůj byznys, u hospod s jídlem zhruba 30 procent.
Protikuřácký zákon je totiž poslední kapkou vlamování státu do podnikání v pohostinství, v souběhu se zavedením EET a další byrokracií. Mylné byly předpovědi vládních sociálních inženýrů, že dopady zákona budou minimální, situace v sektoru se stabilizuje do měsíce a případný výpadek hostů-kuřáků nahradí noví hosté-nekuřáci. Maminky s malými dětmi do bývalých zakouřených pivnic a barů zkrátka nechodí.
Do vážných problémů se dostali hlavně provozovatelé malých hospod bez zahrádek, a hlavně na venkově, kde se nevaří. Jejich tržby poklesly o 40 až 70 procent. Vláda je nikomu nenahradí stejně jako často ještě vyšší náklady vložené do oddělení kuřáckých a nekuřáckých prostorů a do instalace výkonné klimatizace.
Nemálo vesnických hospod, kam chodilo pár štamgastů jen na pivo, popovídat si o fotbale a na cigaretu, muselo zavřít. Většina ostatních zase musela vlivem souběhu nových faktorů zvednout ceny jídla a pití.
Státní represi tedy v důsledku odnesl zákazník, i když jednotlivé případy se podle typů restaurací pochopitelně liší.
Roste počet přestupků
Jednu z nejpřísnějších podob zákona v rámci Evropy kritizuje i část nekuřáků, jimž se nelíbí zásahy státu do svobody podnikání. Stěžují si ale i lidé bydlící v okolí pohostinství a přímo nad nimi, a to nejen na hluk, ale i na kouř, který jim jde do otevřených oken z cigaret kuřáků postávajících na chodnících. Roste počet přestupků příliš hlučných hostů na ulicích.
Ve prospěch „dobra“
Z výše uvedených důvodů podalo dvacet senátorů stížnost k Ústavnímu soudu. Ten sice část povinností vyplývajících ze zákona zrušil, ale zákaz kouření zachoval. Pětice ústavních soudců vydala odlišné disentní stanovisko, v němž souhlasí s navrhovateli, že „se jedná o projev nemístného paternalismu a snad až mesianismu“. Obávají se, aby tento nález Ústavního soudu neinspiroval stát k dalšímu omezování svobod jednotlivce ve jménu „obecných dober“.
Poslanec Marek Benda (ODS) předložil novelu protikuřáckého zákona, která by měla umožnit vznik kuřáren, a hospodští v malých výčepech a barech by si mohli sami rozhodnout, zda bude jejich podnik kuřácký, či nekuřácký. Bude česká Poslanecká sněmovna následovat rakouský příklad?
Text vyšel taká v tištěném Reflexu č. 18/2018.
