Írán podporuje terorismus, islamisty a chce zničit Izrael, Trumpův tvrdý postoj je proto na místě
Státy Evropské unie se dostaly do sporu s USA kvůli tvrdému postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vypověděl jadernou dohodu s teokratickým Íránem a zavádí proti němu další sankce. Evropa ale pošilhává po velkém íránském trhu a chtěla by i ropu z této země. Amerika takovou nutnost nepociťuje. Navíc vláda v Teheránu dlouhodobě podporuje některé teroristické skupiny, pomáhá šířit po světě radikální islám a za ďábla nepovažuje jen Spojené státy, ale i našeho dalšího spojence, Izrael. Trumpův postoj je proto zcela na místě.
Evropa dělá chybu (pokolikáté už?), že bez ohledu na to, co Írán po světě provádí, s ním chce více obchodovat a kupovat od něj ropu. Přitom tento stát představuje jeden z největších bezpečnostních i společenských problémů na celém světě.
Íránské revoluční gardy bojují již několik let v Sýrii na straně režimu Bašára Asada. V podstatě ovládají i část sousedního Iráku, kde má Írán obrovský vliv na většinové ší’ity. Teherán vyzbrojil a vycvičil bojovníky libanonské teroristické organizace Hizballáh a podporuje i teroristy z hnutí Hamás v palestinské Gaze. Zasahuje výrazně do občanské války v Jemenu na straně povstalců. Zásobuje zbraněmi některé rebely v různých afrických zemích a Íránské revoluční gardy se pokoušejí uspět ekonomicky i v Latinské Americe. Aktivní jsou například v rozvrácené Venezuele. Takže ve všech případech tam, kde lze vyvolat neklid a chaos.
Teherán (společně se Saúdskou Arábií a Katarem) je také jedním z největších podporovatelů šíření radikálního islámu po světě. Od Nigérie až po Malajsii. Zatímco Írán podporuje miliardami dolarů fundamentalisty ší’itského směru, tak Saúdové a Katařané se „věnují“ sunnitům.
Írán je také nejzavilejším nepřítelem Izraele na celém Blízkém a Středním východě. Pokud například vláda České republiky a prezident Miloš Zeman tvrdí, že Izrael je jedním z našich největších spojenců, tak by bylo záhodno zaujmout tvrdší postoj také k teokratickému a nedemokratickému Íránu. Jenže, jak je u nás obvyklé, i v tomto případě lavírujeme.
Postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa, jenž vypověděl jadernou dohodu s Íránem, přitom nemůže být nikdo překvapen. Už v době prezidentské kampaně v roce 2016 dohodu velmi tvrdě kritizoval a naznačoval, že je potřeba ji upravit. Neexistují totiž žádné skutečně ověřitelné důkazy, že Teherán smlouvy neporušuje. On sice tvrdí, že ne, ale mnohé indicie hovoří o opaku. Zjistit, jaký je přesný stav věcí, Írán neumožňuje.
Zjednodušeně řečeno, Írán po světě šíří mnoho zla. Postupovat vůči němu tvrdě a nekompromisně je proto i v českém národním zájmu. Například v souvislosti s bojem proti rakovině, která se jmenuje islámský extremismus.
