Ministryně obrany Karla Šlechtová a její Rambohafík

Ministryně obrany Karla Šlechtová a její Rambohafík Zdroj: ČTK, Instagram

Miluji Zemana, svého psa a poslouchám Babiše. Jmenuji se Šlechtová a dělám ministryni

Viliam Buchert

Karla Šlechtová, toho času ministryně obrany, je pozoruhodným úkazem české politické scény. Vášnivě podporuje prezidenta Miloše Zemana, velmi ráda mluví (o čemkoli), ještě raději postuje fotky na Instagram a nešetří statusy na Facebooku. Je všude a tím vlastně nikde. Teď vyhodila ředitele Vojenského výzkumného ústavu, který komentoval kauzu kolem jedu novičok. Je to další z řady chyb agilní ministryně.

Uplynulé pondělí nebylo pro Karlu Šlechtovou nejšťastnější. Nejdříve média mohutně komentovala její naprostou hloupost, když vyfotila svého psa (prý mu říká Rambohafík) u hrobu neznámého vojína v Národním památníku na pražském Vítkově. Navíc u věnce, který tam sama předtím položila. Zde se projevila její nezřízená touha neustále tajtrlíkovat před veřejností, aby bylo vidět, jak je údajně činorodá. Nemluvě o tom, že u toho ministryně porušila vyhlášku, protože pes na Národní památník nesmí.

V pondělí odpoledne pak bylo oznámeno, že Šlechtová odvolala z funkce ředitele Vojenského výzkumného ústavu Bohuslava Šafáře. Důvod ani jedna strana nesdělila. Šafáře ale kritizoval premiér Andrej Babiš za jeho výroky o jedu novičok (tím měl být podle některých tvrzení zasažen v Anglii dvojitý agent Skripal a jeho dcera). A co si boss Babiš přeje, to Šlechtová vykoná i tehdy, když to ani nevysloví.

Nelze si ale představit, že by šéf Vojenského výzkumného ústavu v kauze novičok lhal. Nedává to žádný smysl a ani tomu nenasvědčují žádné indicie. Když v březnu ruská vláda označila Česko za možného původce novičoku, řekl Šafář agentuře ČTK, že otravné látky se u nás vyrábějí výhradně pro laboratorní účely a že malé množství jich vyrábí i jeho ústav. Řádově jde o gramy, takže podle tehdejšího Šafářova vyjádření nejde o výrobu, ale spíš „laboratorní přípravu malého množství“ kvůli otestování jejich vlastností.

Šlechtová od začátku kauzy ale tvrdila, že u nás novičok není. Že se u toho vláda dostala do sporu s prezidentem Zemanem, který tvrdil, že se tady jed testoval, přitom není problémem pana Šafáře. Politici se měli domluvit, co budou říkat, aby to nevypadalo, že Česká republika mluví často v různých kauzách mnoha různými hlasy. Ministryně obrany si ale našla oběť a promptně ředitele ústavu vyhodila. Má ovšem nějaký důkaz, že Šafář nemluvil pravdu? Těžko.

Odpovídá to tomu, jak Šlechtová jedná a co říká. Chce být hodně vidět a tak neustále jakoby něco dělá. Stačí se podívat na její sociální sítě. Navíc pořád slibuje, že všechno zařídí, vyjedná, udělá lépe. Zejména v případě naší armády jsou to odvážná tvrzení, která se nenaplnila u žádného ministra.

Karla Šlechtová navíc vášnivě podporuje muže, který programově rozděluje českou společnost. Tím je Miloš Zeman. Ministryně u toho říká další nesmysly, které neodpovídají realitě.

Například 10. ledna takto zdůvodnila, proč napsala předmluvu do knihy rozhovorů s prezidentem: „Když jsem psala předmluvu - s velkou ctí - do knihy o našem panu prezidentovi Miloši Zemanovi, netušila jsem, jak moc pravdivá slova do ní vkládám: Miloš Zeman je kotva v rozbouřeném moři. Nyní více, než kdykoliv jindy, ho v politickém moři v naší krásné zemi potřebujeme.“

Tak určitě… Zeman a kotva v rozbouřeném moři? Člověk, který vystřeluje šrapnely na své oponenty prakticky každý den? Muž, který si vytvořil seznamy nepřátel, jež postupně likviduje? Šlechtová to nevidí?

Ministryně Šlechtová se loni pokusila „odejít“ z vlády, když se ucházela o vysokou funkci v jedné z organizací OSN. Tam neuspěla. Ale pro Českou politiku by bylo lepší, kdyby se pro ni podobné místo někde našlo. Protože když je něčeho moc, tak je toho moc. A Karly Šlechtové je prostě přespříliš.