Rakouský prezident a premiér „milují“ Čínu a Putina ještě daleko víc než Miloš Zeman
Miloš Zeman a jeho spojenci jsou často kritizováni za nadbíhání Číně a Rusku, jenže ve srovnání s tím, co provádějí v tomto směru rakouský prezident Alexander Van der Bellen a předseda vlády Sebastian Kurz, je to na Pražském hradě pouze slabý čajíček. Dokonce se zdá, že Rakušané mají k Číňanům a Rusům úplně nejblíže ze všech států Evropské unie. Proč?
Přestože je Rakousko pevnou součástí EU, jeho zahraniční politika byla vždy samostatnější, než je tomu u jiných evropských států. Vychází to z jeho neutrality. To se ještě více posunulo, přestože zemi dnes ovládají různé politické síly. Prezident Van der Bellen, který byl léta předsedou Strany Zelených, si až překvapivě dobře rozumí s mladým razantním lidoveckým premiérem Sebastianem Kurzem (je mu pouhých 31 let). V mnoha otázkách se všichni tři shodnou i s radikálním kritikem EU a migrace, vicekancléřem Heinzem-Christianem Strachem, předsedou strany Svobodných, který je ve vládní koalici.
A to, co předvádějí Rakušané směrem k Pekingu a Moskvě, je ještě o stupeň výš, než vidíme v případě Miloše Zemana.
Například v dubnu byli prezident Bellen a kancléř Kurz společně (!) na oficiální pětidenní státní návštěvě (nic více už v diplomacii v tomto směru neexistuje) v Číně. Dostalo se jim mohutného přijetí a z obou stran pršely pouze superlativy o vzájemné spolupráci. Byla to největší rakouská oficiální návštěva v Číně v historii. Delegace měla 250 členů, včetně čtyř ministrů vlády a 170 významných podnikatelů.
Teď Rakušané hostili ruského prezidenta Vladimira Putina. Ten sice přijel k našim jižním sousedům pouze na 8 hodin, ale byla to první zahraniční cestu do některého členského státu EU od jeho znovuzvolení v březnu. To už také něco znamená. Je to vzkaz celé Evropské unii. Proto se Putinovi dostalo vřelého přijetí. Navíc Rakousko jako jedna z mála zemí EU nevyhostila žádného ruského diplomata po kauze s otrávením agenta Skripala a jeho dcery. Ruský prezident také poděkoval „rakouskému lidu“ za to, že se vzorně stará o hroby „sovětských vojáků, kteří osvobodili zemi od fašismu“.
V rámci návštěvy byla podepsána nová smlouva mezi rakouskou společností ÖMV a ruským Gazpromem, která prodlužuje garantované dodávky ruského plynu až do roku 2040.
Došlo i na sankce, které Západ vůči Rusku uplatňuje kvůli okupaci Krymu a válce na východě Ukrajiny. Kancléř Kurz by je chtěl „postupně rušit“. Vicekancléř Strache je chce zrušit ihned.
Bude proto zajímavé sledovat, co se bude směrem k Číně a Rusku v příštích měsících odehrávat, protože Rakousko 1. července přebírá rotující předsednictví EU.
Rakušané si ale přesto v souvislosti s návštěvou Putina alespoň v něčem takzvaně zachovali tvář. Zkušený moderátor Armin Wolf dostal šanci v televizi ORF udělat s Putinem exkluzivní rozhovor a griloval ho v pondělí večer způsobem, na který ruský vládce není vůbec zvyklý. Ptal se ho na chemické útoky v Sýrii, na sestřelení malajsijského letadla nad Ukrajinou a další ožehavé otázky. Putin se kroutil, odpovídal vyhýbavě. Wolf ho celkem desetkrát přerušil a upozornil ho, aby odpovídal na otázky. To byla také jediná chvíle, kdy se Vladimir Putin v souvislosti s Rakouskem v posledních dnech zapotil.
