Video placeholder

Prezident Zeman by měl podstoupit psychiatrické vyšetření

Jiří X. Doležal

V tomto článku se nepíše, že pan prezident je blázen, ani to, že trpí alkoholovou demencí čili Korsakovovou psychózou. V tomto článku se jen pokouším ukázat, že jsou dobré důvody, aby se veřejnost seznámila s výsledky psychiatrického přezkumu stavu pana prezidenta, a že v momentální situaci je takový přezkum ve veřejném zájmu.

Nejsem ani klinický psycholog, ani psychiatr, a navíc jsem pana prezidenta nejen nevyšetřoval, ale ani jsem s ním nikdy nemluvil osobně. Takže ani náhodou nejsem kompetentní mu připlácnout nějakou diagnózu.

Ale causa pálení trenýrek ukazuje, že má veřejnost plné právo ptát se na duševní zdraví Miloše Zemana. V psychiatrii to ale není tak jednoduché než třeba v chirurgii. Pacient tam buď má, nebo nemá žlučník. V psychiatrii je to o hodně složitější.

Příznak bez kontextu

Jsou samozřejmě příznaky chování, ze kterých lze zcela jistě a bez jakéhokoliv kontextu vyčíst příznaky psychózy nebo intoxikace. Když někdo ubodá v metru člověka, protože došel k závěru, že spolucestující je nebezpečný mimozemšťan, je pachatel buď psychotik (“blázen“), nebo pod vlivem psychotropních látek. Takže diagnóza je jednoduchá.

Ale zároveň existují stavy, kdy se člověk chová zcela psychoticky, a žádnou duševní poruchu nemá. To psychotické chování je reaktivní, vyvolalo jej trauma, a pokud člověka nezlomí, tak se zase za čas – třeba trochu pozměněný – vrátí do hranic zdravého rozumu. Pokud někdo přežije mučení, umře mu dítě nebo jej někde pár let vězní únosci, tak se většinou zhroutí a (například) upadne do dlouhodobé deprese.

Přestože deprese je psychiatrická nemoc, reaktivní deprese je zcela adekvátní a přiměřená reakce na smrt vlastního dítěte. A přestože člověk není z toho, že mu umřelo dítě, „blázen“,  může ho to poznamenat na celý život. A je to plně pochopitelné. U většiny podivného a neobvyklého chování prostě jen z toho chování nemůžeme na psychózu usoudit.

Když přijdu nahý do redakce...

V psychiatrii většinou nestačí jen příznak, že se člověk chová divně, k tomu, aby mu připlácli diagnózu psychózy. Rozhodující je také, kde, kdy a kdo se tak nestandardně chová. Mám rád teplo a vyhovuje mi, když mám doma takzvaně přetopeno. A bydlím sám. Proto poměrně často chodím doma nahý a není v tom vůbec nic psychotického.

Kdybych však takhle přišel do redakce, zavolá Marek Stoniš nejdříve 112, nechá mě odvézt do psychiatrické nemocnice a pak mi u pana profesora Höschla vyjedná, abych měl v Bohnicích protekci. V léčebně dostanu prášky a kalhoty a budu tam, dokud se neobleču. A z toho, že jsem přišel nahý do redakce, se už na psychózu usuzovat dá. Je to totiž hrubě neadekvátní. A adekvátnost projevu je důležitým ukazatelem, možná jedním z nejdůležitějších, zda jde o projev psychózy, nebo ne.

Někteří říkají, že se zbláznil, jiní, že trollí

Poté, co pan prezident svolal tiskovou konferenci a spálil trenýrky, rozpoutaly se na Facebooku vášnivé diskuse. Jedna (v mé sociální bublině převažující) skupina došla k závěru, že se Miloši Zemanovi rozjela Korsakovova psychóza z chlastu. Druhá skupina – hodně aktivní byl například europoslanec Jan Zahradil – naopak tvrdila, že je pan prezident duševně zcela zdráv, ale díky svým specifickým osobním rysům trollí novináře.

Obě dvě hypotézy jasně ukazují, že by pan prezident rozhodně měl veřejnosti prezentovat důvěryhodné výsledky přezkoumání svého psychického stavu. Protože i kdyby platila hypotéza pana poslance Zahradila, že to u Zemana není Korsakovova psychóza, ale že trollí, tak je to vyšetřením potřeba dokázat.

Absurdní a směšné trollení je fajn, taky to dělávám, ale pokud to dělá prezident a svolá na to novináře, tak je to hrubě neadekvátní. Takovou srandu si prostě úřadující prezident dělat nemůže, a i kdyby neměl zrovna Korsakovovu demenci, tak to jednoznačně ukazuje, že už není schopen rozpoznat hranice přijatelného chování hlavy státu.

A to opravdu může být příznak psychózy. Takže veřejnost má jednoznačně právo požadovat, aby byl pan prezident co nejdříve vyšetřen konziliem nezávislých psychiatrů a aby výsledky vyšetření byly zveřejněny.