Varovné nápisy na zboží jsou úplná blbost
V rámci soustavného a dlouhodobého terénního výzkumu blbosti jsem zaznamenal další jev, který je sice úplná kravina, ale který prostupuje celou naší dnešní realitou. Jsou to varovné nápisy na zboží.
Z technického hlediska jsou varovné nápisy na zboží pochopitelné, zvláště v Americe. Právní systém se tam zcela vymkl z otěží racionality. Když si někdo v Americe vypere kočku v automatické pračce, na které není napsáno, že se v ní nemají prát kočky, má velkou šanci vysoudit velké odškodné. Takže chápu firmy, co varovné nápisy na své produkty dávají, jsou prostě opatrné a kryjí se. Ale jistě i jejich manažeři vědí, že ty nápisy jsou úplná blbost. A také chápu státy, že varovné nápisy - například na cigaretách - nařizují zákonem. Zde však nejde o racionální opatrnost, ale o idiotismus v politice, což je standardní jev.
Rakovinu na cigaretách nevidím
Zrakový podnět sice „nasnímá“ oko, ale vyhodnocuje jej mozek, který má mnoho vrstev. Ta nejmocnější se nazývá podvědomí, je klíčová pro většinu našich rozhodnutí, a vůbec si ji neuvědomujeme. A to podvědomí nerado slyší blbý věci. Takže často náš mozek funguje tak, že když oko vidí věc, která naše podvědomí netěší či dokonce ohrožuje, tak ji to podvědomí prostě eliminuje, vytěsní, a my se o té věci na vědomé úrovni vůbec nedovíme, nevidíme ji, ač ji máme před očima. Jednoduše - pro nás nepříjemných věcí si rádi nevšimneme.
V praxi jsem si to vyzkoušel, jak zavedli na cigarety (přesněji na obal paklíků tabáku, protože si cigarety sám balím) varovné nápisy a obrázky. První tři nebo čtyři dny jsem si zásadně v trafice vybíral ty s nápisem „Kouření způsobuje neplodnost“ a popelem nakresleným obrázkem následkem sterility vyvolané kouřením neexistujícího a nenarozeného dítěte. Informace, že kouření přispěje k tomu, že se nerozmnožím, pro mne představuje další relevantní důvod, proč kouřit. Jednak mi to chutná (proto kouřím), za druhé to zvyšuje pravděpodobnost, že nebudu mít děti (které nechci). Pátý den jsem zapomněl, že si mám vybírat podle obrázku, sedmý den jsem zapomněl, že na tabáku nějaký obrázek a varování je, a když jsem si po několika letech náhodou všiml, že je na mém tabáku nějakej hnusnej obrázek, tak mi došlo, že ty varovné nápisy a nechutné obrázky už léta vůbec nevnímám. Povinné varování na tabáku je jistě dobře míněné, ale úplně k ničemu, a že to tak musí dopadnout, ví psychologická věda už asi sto let. Takže víme, že to nefunguje, ale vykazujeme, že se snažíme bojovat proti kouření.
Hot content: Umí adresát sdělení číst?
Varování na tabáku je trapně nefunkční, ale není úplně padlé na hlavu. I málo inteligentní člověk, který kouří a neví, že to škodí zdraví, to z těch obrázků první tři dny po jejich zavedení může pochopit. Když jsem si ale nedávno v Česku koupil kafe s sebou do kelímku, tak jsem na něj dostal plastové víčko, a na něm bylo vylisováno HOT CONTENT. A to už je opravdu zcela za hranicí jakékoliv přijatelné míry iracionality. Jedinec, který neví, že horký kafe je horký, s velkou pravděpodobností neumí číst. A téměř s jistotou můžeme předpokládat, že nebude umět anglicky. Takže je nápis úplný idiotismus.
Aby nedošlo k omylu...
Popsané jevy nejsou kritikou těch komerčních firem, které tisknou varování na kelímky a tabák. Z jejich strany je to plně racionální, oprávněné, a být na jejich místě, dělám to taky. V této civilizaci je však blbost již natolik usídlená, že když se blb opaří horkým kafem, na kterém není napsáno, že je horký, tak opravdu může vysoudit na firmě, co mu kafe (které se prodává horký) prodala horký, neskutečný prachy. Problém nejsou firmy, která tisknou idiotismy na víčkách, ale stav celé společnosti, který firmy k takovému chování nutí.
