Marek Stoniš: Pochopení pro Jakešovu účast v Babišově vládě
Komunisti jsou úplně nepoučitelní. Historicky zvraždili více lidí než Němci za Hitlera. Když jim dáte jakoukoliv zemi do ruky, učiní z ní ekonomicky zaostalý stát kombinovaný s žalářem. Ale když jsem se včera díval na Primě na dokument o Miloši Jakešovi, posledním komunistickém vládci naší země, přistihl jsem se, že pro něj mám pochopení a že je mi vlastně sympatický.
Sice nic nepochopil, protože při jakékoliv konfrontaci s komunistickými zločiny, které soudruzi spáchali (Milada Horáková, vraždy lidí při pokusu o přechod hranice, okupace 1968 atd.), uhýbal a žvanil. Bylo vidět, že když dáte komunistovi moc včetně mocenských složek, zneužije ji mimo jiné k zavírání politických oponentů.
Nicméně celým dokumentem se z úst Jakeše nesl étos, něco, co se v dnešní falešné politické době tak úplně nenosí: Absolutně upřímné přesvědčení, že jeho politická víra, jakkoliv zvrácená, je správná a jedině možná, a že stojí za to pro ni žít.
Ještě můžeme volit
Samozřejmě si v čase zbývajícím do 11. července, kdy se má hlasovat o důvěře Babišově vládě, vyslechneme spoustu spravedlivě hněvivých odsudků vlády, která je postavena na libovůli komunistické strany.
Ale na druhou stranu je dobře, že taková vláda vznikla. Můžeme totiž o ní svobodně v příštích volbách hlasovat. Což je akt, na který komunisti nejsou moc zvyklí, ale předseda vlády, který se bude před komunisty po kolenou plazit před každým důležitým parlamentním hlasováním o vládním zákoně, si jej absolutně zaslouží.
Takže nadávejme na komunisty. Ale hlavně o nich hlasujme. Vždyť můžeme.
