Ekonom Vladimír Pikora: Dotovaná divadla a televize aneb Veřejnoprávní vychovatelé jsou zbyteční
V sobotu jsem jel metrem do divadla a málem jsem se v podzemí ztratil jak Brňák. Brňák přitom něco vydrží! Brňák se dokonce ani nebojí jít v Brně do divadla, ačkoliv tyátr kolem jednoho brněnského divadla se řeší až u soudu. To v Praze máme divadla bezpečná a slušná. Nicméně bojím se, že to může skončit.
V sobotu jsem byl na rozlučce současného vedení Městských divadel pražských. Dosavadní vedení totiž muselo skončit. Důvod? Kvůli politikům. Divadlo ABC a Rokoko údajně stagnuje, údajně se vyhýbá „riskantnějším výzvám současné dramatiky“ i „inovativním postupům“. Údajně je situace neuspokojivá nejen pro instituci s takovou tradicí, ale i pro samotnou metropoli, která provoz Městských divadel pražských dotuje nemalými penězi.
Dotovaná divadla by totiž prý Pražanům „měla“ nabízet tvorbu, která nenaplňuje pouze divácká očekávání, ale která taky kultivuje diváka a buduje jeho vztah k modernímu divadlu. Divadlo by se prý mělo výrazněji profilovat proti soukromým scénám a bulvární dramaturgii.
Jakže?! Kultivace diváka? Budování postoje diváka? Co má jako být? Přátelé, z těchto slov mě úplně mrazí. To je jak návrat do minulého režimu. Politikům by někdo měl vysvětlit, že jejich úkolem je plnit vůli voličů z voleb. Jejich úkolem naopak není voliče vychovávat a přeonačovat. To politik by měl tancovat, jak volič (či divák) píská, ne aby volič (či divák) tancoval, jak ho politik vychovává. Co že nám to vlastně chtějí v Praze vyrobit? Vypadá to, že nejspíš právě tak „kvalitní“ divadlo, jako mají v Brně, kde musí zasahovat soud, aby rozhodl, co už je a co ještě není za hranou slušnosti.
Jediné funkční kritérium
Pro ekonoma je nepochopitelné, že se má měnit něco, co funguje, v něco, co by fungovat taky nemuselo. Že se má měnit divadlo, do něhož je téměř nemožné koupit lístky s předstihem několika týdnů a jehož návštěvnost je vysoká. Že komerční úspěch je považován za vadu. Jediné opravdu měřitelné kritérium je totiž prodej vstupenek. Jakékoliv jiné kritérium by vždy mohlo zavánět podvodem. Vzpomínáte na Slavíky, kde se manipulovalo s hlasy, aby nevyhrál ten „závadný Ortel“?
Možná změny dopadnou skvěle. Možná taky ne. Těžko říct. Ale faktem je, že velké obavy ve mně vzbuzuje zejména to, že výběrová komise, která hledala nové vedení divadel, byla pod vedením Matěje Stropnického. To až moc zavání tím, že budoucí divadlo bude víc multikulturní, multigenderové a zelené. A to z veřejných peněz. Máme se tedy i v Praze připravit na znásilnění Ježíše jako v Brně?
Že dostalo padáka vedení divadla, ještě pochopím. Prostě bylo podle politiků málo indoktrinované. Ale proč dostávají padáka i herci? I to už příliš připomíná minulý režim. Byl někdo politicky neprověřený, nebo se jen nevhodně rozvedl?
Laťka je současným vedením divadla nastavena vysoko. Přeji si, aby v budoucnu bylo divadlo minimálně stejně dobré. Vybraná jména zní slibně, jsou to profesionálové. Snad se politiky, kteří je vybrali, nenechají svázat. Přesto se bojím, že si pražští politici jednoduše chtějí vyrobit své každým coulem veřejnoprávní divadlo. A než takové, to raději žádné. Bohatě mi stačí už veřejnoprávní televize.
Příliš bílí Monty Python
Veřejnoprávní televizi musím skrze televizní poplatky platit, i když ji nesleduju. Díky této kvazi-dani si televize letos může dovolit výdaje v neuvěřitelné výši 6,96 miliardy korun. Má tak větší rozpočet než Ministerstvo pro místní rozvoj. Jen výdaje na mzdy a zákonné pojištění dosahují astronomické částky téměř dvou miliard. Slušný balík. V kontrastu k tomuto číslu jsem však měl v posledních letech pocit, že se veřejnoprávní televize tak zhoršila, že jsem ji přestal sledovat. Je totiž podle mě naprosto nevyvážená.
Je ale problém to dokázat, protože otázka vyváženosti často může být jen věcí názoru. Na smeč mi ovšem tento týden nechtěně nahrál vedoucí zahraniční redakce ČT Michal Kubal svým komentářem na Twitteru. Za jiných okolností bych si toho ani nevšiml – protože prostě veřejnoprávní TV už prakticky nesleduju – ale všimnul jsem si jej náhodou a díky tomu, že Kubal zrovna reagoval na komentář mé ženy Markéty Šichtařové. Šlo vlastně o celkem banální příhodu:
Markéta Šichtařová se sarkasticky pozastavila nad článkem v Timesech s nadpisem „Monty Python jsou příliš bílí pro současnou BBC“. Na sociálních sítích to okomentovala slovy: „Je mi líto, že milovaná Británie už neexistuje. Zem, pro kterou Monty Python jsou ‚příliš bílí, aby se mohli vysílat‘, mi je cizí. Ale alespoň si nemusím drbat hlavu, že jsem se nenarodila jinde. Protože i přes tu mizérii mě momentálně lepší země pro život než ta naše nenapadá.“ Kubal cítil potřebu na to reagovat: „Je mi smutno, že někdo napíše ostrý názor podle titulku. (Ostatní možnosti, jako je nepochopení textu, nebo chabou znalost samozřejmě předem vylučuji).“ Během chvilky dostal jeho příspěvek spoustu srdíček.
Divák je vychováván
To už mi stálo za bližší zkoumání a několikeré přečtení dotčeného článku. A výsledek? Vycházím-li z toho, že vzdělaný člověk umí dobře anglicky a novinář rozumí textu, neumím si to vysvětlit jinak než třemi způsoby: Buď to byl Kubal, kdo článek nečetl. Nebo mystifikoval čtenáře. Anebo viděl v textu to, co vidět chtěl, a to bylo něco jiného, než co jsem viděl já.
Hned v prvním odstavci článku se totiž píše, že šéf zábavy BBC připouští, že dnes by show šesti vzdělaných bílých chlápků vzniknout nemohla. V dalším odstavci se píše, že současná BBC totiž hledá více diverzity. Neboli: Pokud by nějaká show nemohla vzniknout a pokud by nemohla vzniknout proto, že v ní je málo diverzity, pak by se logicky taky nemohla vysílat. A nemohla by se vysílat proto, že je příliš bílá. Obsah článku je v souladu s nadpisem. Neboli slova Markéty mohu podepsat, článek bych okomentoval podobně. Představitel veřejnoprávní televize ale nikoliv: ten stejnou věc čte a vykládá zcela odlišně než já. Neboli podsouvá veřejnosti nějaký výklad namísto toho, aby ponechal na veřejnosti, jaký názor si sama vytvoří. Už zase je divák nějak vychováván.
Bez veřejnoprávních vychovatelů
A právě o tom je stávající ČT a její nevyváženost: podle mě diváky systematicky mate. Systematicky lehce posouvá význam. Kolik lidí čte každý den zahraniční agentury? Kolik lidí čte několik agentur současně a porovnává je mezi sebou? Jestliže lidé nemají dost informací, je možné jim nabulíkovat leccos. ČT jim naservíruje ten „správný“ názor. Zaměstnanci ČT si soukromě mohou myslet cokoli, ale divákovi svůj subjektivní názor nemají vnucovat. Oni nemají mít edukativní roli a indoktrinovat diváka na správného Evropana.
Dost možná je však veřejnoprávní televize už překonaná. Myslím, že časem ji čeká zánik, podobně jako petrolejku nebo telegram. Internet sebral televizi diváky a bude je brát dál. Už v roce 2016 trávily děti v Británii u YouTube víc času než před televizí. Ekonoma hned napadne, že je nejvyšší čas toto státní aktivum prodat, protož dnes bychom z privatizace televize ještě do rozpočtu dostali miliardy, zatímco časem bude mít jen cenu budov a autorských práv.
Ani trochu by mi to nevadilo. Bez veřejnoprávních vychovatelů se nám bude lépe dýchat. Divadla budou hrát to, co diváky baví, a ne to, co „propaguje rozmanitost“, ale baví málokoho. A televize bude vysílat to, co diváky zajímá, a ne to, co by mělo ovečky vychovávat.
