Diplomka ministryně Malé: Už chybí jen pět kroků k plné prosperitě Česka!
Politický vývoj v České republice někdy působí na první pohled trochu bizarně. Když se ale podíváme na některé detaily, které do naší politiky zavedla vláda Agrofertu, vidíme, že mohou představovat obrovský ekonomický přínos a mají mimořádný potenciál.
Živím se mapováním lidské debility pro Reflex a máloco mě překvapí. Prezentace perpetuum mobile jsou mým denním chlebem, v tachyonové komoře jsem jako doma, a když mě bolí čakry, vyhledávám léčitele. Proto mě příliš nepřekvapilo, že ministryně spravedlnosti Malá opsala jednu ze svých dvou diplomek.
I druhá diplomka...
Opsání první diplomky paní ministryní jsem považoval za zákonitý jev. Jednak to celkem organicky zapadá do mravního profilu političky, která kope za Agrofert. Za druhé to odpovídá mé představě o etických standardech hnutí ANO. A konečně na kognitivní potenciál odpovídající uvedenému výkonu ukazují i veřejně prezentované výroky paní ministryně, že její šéf Andrej Babiš by měl být stíhán za daňové podvody teprve tehdy, až se mu to bude hodit.
Když jsem se však dozvěděl, že paní ministryně částečně – alespoň v seznamu použité literatury – opsala i svou druhou diplomku týkající se chovu králíků, zvážněl jsem. Taková realita už totiž má duchovní, spirituální rozměr a je potřeba se nad ní zamyslet. Poměry, které vláda Andreje Babiše nastolila, totiž naší zemi otvírají netušené ekonomické perspektivy a přímou cestu k blahobytu.
Zenový paradox je když...
Buddhovo učení staví na tom, že člověk nemá vytvářet umělé problémy (být zapruzelý) a zcela jistě nemá klást blbé otázky stran duchovna. Pokud tak činí, je třeba jej exemplárně potrestat – a zařízení, kde k takovému systematickému trestání žáků za blbé otázky dochází, se nazývá zenový klášter. Přijde-li žák kladoucí blbé otázky, musí zaplatit. Poté Mistr zadá úkol – zenový paradox – a usadí žáka do meditační pozice proti zdi, kde žák nehybně medituje a vrtá mu ten paradox hlavou.
Paradox například zní: Jak nacpat velkou živou husu do malé lahve s úzkým hrdlem? A žák přemýšlí. Někteří jedinci tak promeditují celý život, ale je to jen dobře. Pokud jedinec padesát let hledí do zdi a přemýšlí, jak nacpat husu do flašky, tak je jistota, že kdyby dělal něco jiného, než čuměl do zdi, vzniknou národohospodářské škody. Za poznání Buddhovy cesty se pak považuje okamžik, kdy meditující žák pochopí, že husa do flašky nacpat nejde, pošle Mistra do háje, vstane ze zenové meditace a jde něco dělat.
Zenový paradox ministryně Malé
Podívejme se na téma druhé diplomky, do které paní ministryně opsala literaturu z jiné, starší práce. Když napíšeme (anglicky) do Googlu frázi „chov králíků vědecké články“, vyjede nám celkem 12 100 000 odkazů na relevantní zdroje. Takže když padesátkrát kliknete na odkaz a metodou CTRL + C CTRL + V zkopírujete citaci, máte za hodinu práce padesát vědeckých zdrojů v počítači.
Paní ministryně spravedlnosti Malá byla však při svém podvádění tak líná, že jí přišlo zatěžko opsat i takto snadno dostupné zdroje z internetu, a radši opajcovala literaturu v celém bloku z jiné práce. A tato dáma nyní zastává v české vládě funkci hlavního fořta přes spravedlnost a právo. Je to hezký začátek, ale je třeba to dotáhnout. Proto by měl stát (ze státního rozpočtu) okamžitě zřídit pět následujících institucí:
1. Středisko pro etické čerpání dotací Andreje Babiše,
2. Centrum kontrolovaného pití Miloše Zemana,
3. Someliérskou školu Davida Ratha,
4. Institut mezilidských vztahů Jiřího Kajínka,
5. Centrum defekace karcinomu Jarmily Klímové.
A nastane blahobyt!
Pokud vláda k uvedeným krokům skutečně sáhne, zajistí to dlouhodobý blahobyt pro celou naší zem. Staneme se první zemí na planetě, kde bude zen státním náboženstvím. Během pár let vytlačíme z duchovního trhu dalajlámu i s Dharamsalou, pak Bodhgayu, kde se probudil Buddha, a nakonec Japonce. A pak už bude naše země žít jen z přílivů náboženských turistů. Buddhisté z celého světa k nám totiž začnou jezdit studovat, jak to vypadá, když se zen dovede do opravdových důsledků.
