Nejtemnější den 21. století, jsme v p**eli. Amerika žije největší domácí politickou událostí roku
Českými médii prošla jen s velmi malým zájmem pravděpodobně nejdůležitější politická událost letošního roku v USA. Soudce Nejvyššího soudu USA Anthony Kennedy oznámil, že hodlá rezignovat. Proč je toto téma tak mimořádně zásadní?
O důležitosti této události svědčí až hysterické reakce v amerických levicových médiích. Například jeden deník si jako svůj titulek zvolil větu „Jsme v prd***“ nebo jeden internetový deník označil den odchodu Kennedyho za nejtemnější den ve 21. století. Také na sociální síti Twitter se objevila spousta zoufalých tweetů. Jednou z častých reakcí bylo tvrzení, že se Amerika tímto blíží světu Příběhu služebnice (kniha či seriál pojednávající o totalitní zemi, ve které jsou ženy naprosto podřízeny mužům).
Proč ale odchod jednoho soudce vzbuzuje reakce, které jsou pro průměrného Čecha naprosto nepochopitelné? Americký nejvyšší soud je totiž velmi mocnou institucí, dost možná nejmocnější institucí v americkém politickém systému. Skládá se z 9 soudců, kteří jsou jmenovaní prezidentem se souhlasem Senátu na doživotí. Jediný způsob, jak soudce nedobrovolně odstranit, je impeachment; ten však vyžaduje souhlas dvou třetin senátorů.
Černoši, potraty, zbraně či homosexuálové
Nejvyšší soud za svou existenci vydal řadu velmi důležitých rozhodnutí, například Brown vs. Board (konec segregace černochů a bělochů), Roe vs. Wade (ženy mají právo na potrat), v poslední době třeba Heller vs. DC (jednotlivci mají právo nosit zbraně) nebo Obergefell vs. Hodges (homosexuálové mají právo na sňatek). Existuje řada institucí na obou stranách politického spektra, které se snaží vhodně zvolenými soudními spory dosáhnout svých politických cílů právě přes rozhodnutí amerických soudů.
Další americkou neobvyklostí je rozdělování soudců na liberály (pozn. neplést si s pojmem liberál v evropském kontextu) a konzervativce podle toho, k jakému způsobu interpretace ústavy se obvykle uchylují. V NS vedle Kennedyho zasedají v současné době čtyři konzervativci (Roberts, Thomas, Alito a Gorsuch) a 4 liberálové (Ginsburgová, Breyer, Sotomayorová a Kaganová). Kennedy byl dost možná nejmocnějším soudcem v americké historii, jelikož na jeho rozhodnutí záleželo, jak v politicky exponovaných sporech soud rozhodne.
Konzervativec místo liberála
Kennedyho nástupce bude jmenovat liberály nenáviděný Trump, navíc mají republikáni většinu v Senátu, a tak je schválení jeho kandidáta pravděpodobné. Očekává se (i když ne všichni soudci tato očekávání historicky plnili, ostatně i Kennedyho jmenoval republikánský prezident), že nový soudce posune soud výrazně doprava. Liberálové se obávají hlavně toho, že nejvyšší soud v novém složení zruší výše zmíněné právo na potrat (což by znamenalo, že v některých státech by skoro určitě došlo k zákazu potratů) a i v dalších případech se postaví proti názorům amerických liberálů.
Demokraté však nemají prakticky žádné prostředky, jak jmenování nového soudce zabránit. Jejich představitelé sice žádají, aby se o novém soudci hlasovalo až po letošních volbách, ale v Senátu jsou v menšině. To by dříve díky existenci filibusteru (procedurální krok, který historicky umožnoval menšině nekonečně prodlužovat debatu, pokud pro konec debaty nehlasovalo alespoň 60 senátorů) nevadilo, ale v posledních čtyřech letech byl filibuster omezen a dnes již nemá na nominace soudců žádný efekt.
Dá se tedy očekávat, že Kennedyho nahradí nějaký konzervativní soudce. To pravděpodobně povede k mobilizaci voličů napravo i nalevo. Ostatně obsazení nejvyššího soudu byl nejčastější argument, který voliči Trumpa v průzkumech uvedli jako důvod, proč pro něj hlasují.
Autor pracuje jako analytik v Centru ekonomických a tržních analýz (CETA).
