Fenomén Putin: Rusko bylo zaostalé už ve starověku
Západní Evropa díky převažujícímu rovnostářskému myšlení nechápe, jak je možné, že si ruský lid již dvacet let demokraticky volí autokratického cara Vladimíra Putina, který se těší občas až osmdesátiprocentní přízni občanů. Západní Evropa si neuvědomuje, že Rusko je zaostalé teritorium, a to už od starověku. A že adekvátním řízením tak zaostalé země je monarchie, jejíž hlavní rysy Putinův režim zjevně naplňuje.
Jsou oblasti ve vědách o člověku, které radši moc nezkoumáme, protože je to trochu děsivé a za druhé je to hodně nekorektní. Je například zcela evidentní, že potomci otroků nejsou schopni řídit vlastní zemi. Takové státy jsou na planetě dva – Haiti a Libérie – a za celou dobu tam panovaly vždy jen dva z možných typů těchto společenských struktur: fašistická diktatura, nebo naprostý bordel. A obojí vždy ekonomicky nefunkční. Stejně tak je zjevné, že na území matičky Rusi to už od doby ledové jde všechno trochu pomaleji, a taky se o tom nebádá, abychom proboha neurazili ruský národ.
Několik výmluvných příkladů
Nejslavnější causou, která ukazuje celkovou a nadčasovou zaostalost Ruska, je Velká říjnová socialistická revoluce. Pro mladší ročníky – tou revolucí bylo oficiálně zahájeno skoro století komunismu v Evropě. A ta říjnová revoluce byla v listopadu. A nejde jen o revoluce. Nejstarší překlady Písma – úryvků z bible – byly pořízeny v moravské části České republiky do staroslověnštiny v průběhu návštěvy věrozvěstů Cyrila a Metoděje v devátém století. První Bible přeložená do ruského jazyka je takzvaná Gennadijevská bible.
Byla přeložena roku 1499, o víc než šest set let později. Podobně je tomu s demokracií. Zatímco demokracii ve Švýcarsku bude víc než pět set let, Rusko zažilo první období demokracie v roce 1917 a trvalo od 18. dubna do 25. října. Tehdy vládla takzvaná – protodemokratická – prozatímní vláda, ale za necelého půl roku ji svrhli bolševici.
Další období demokracie nastalo s nástupem Borise Jelcina. To byl první prezident Ruské federace, který tuto funkci zastával v letech 1991 až 1999, a v Rusku zavládl s jeho demokratizačními změnami takový bordel, že lid s nástupem diktátora Putina jásal.
Nejde jen o novověk...
III. urská dynastie panovala v letech 2111–2003 před Kristem. Král Šulgi ovládl Babylon, Asýrii a Elam – od Perského zálivu po Ninive. Uskutečnil mnoho reforem: dal sepsat sbírku právních předpisů, provedl daňovou reformu (vznikla centrální shromaždiště odvedených naturálií, které se pak znovu redistribuovaly), reformu administrativního aparátu, zavedl jednotný kalendář pro celý stát, obnovil božský kult krále.
Počínaje jeho vládou nabyla sumerská literární díla (hymny, žalozpěvy, mýtické básně, diskurz) svou klasickou podobu. Stát třetí urské dynastie byl vysoce centralizovaný. Byl rozdělen na provincie, v jejich čele stál místodržitel a králi podléhající důstojnici. Stát hrál rozhodující roli v ekonomice a pod kontrolou krále byly i chrámy. V jednom z dochovaných projevů Šulgiho se doslova chvástá vzdělaností: „Od dětství svého jsem byl ve škole, na tabulkách Sumeru i Akkadu umění písaře se vyučil. Z mladíků jako já nikdo tabulku napsat nesvedl, výborný jsem byl ve sčítání, v odčítání v účetnictví.“
Proč sem tahám Mezopotámii?
Ze zcela jednoduchého důvodu! Přesně v té době, kdy Šulgi po náročném jednání na ministerstvu financí sepsal výše uvedené skromné verše, v Rusku vymírali poslední mamuti. A tak se nemůžeme divit, že tam v jedenadvacátém století vládne středověký car Vladimir Vladimirovič. Rusko je zaostalé už od starověku.
