Nad dopisy čtenářů: Býčí zápasy nejsou týrání zvířat. Je to slavnost!
Dostal jsem v uplynulých dnech několik rozhořčených dopisů čtenářů. Tvrdě mě odsoudili, protože jsem napsal, že býčí zápasy jsou týrání zvířat. A vysvětlili mi, že toreadoři, pikadoři, matadoři a ostatní profese živící se mučením býků jsou stateční a mužní jedinci.
V jednom z článků zde jsem měl tu nestoudnost napsat větu: „Boje za zákaz býčích zápasů byly naprosto legitimní. Pro potěšení publika týrat zvíře a pak ho rituálně zabít je jednání, které do 21. století prostě nepatří.“ A pochválil jsem Španěly, že už tam býčí zápasy zakázali – jak jsem měl uloženo někde v hlavě.
Trapná nepřesnost
No a pak jsem dostal první dopis od českého fanouška býčích zápasů, že plácám nesmysly, protože rituální mučení býků je zakázané pouze v Katalánsku, zatímco ve zbytku Španělska se tato zcela neomluvitelná brutalita dále k potěšení publika praktikuje a býci jsou pro zábavu mučeni i nadále. Takže se musím omluvit Španělům za nepravdivý údaj, že již přestali provozovat primitivní a eticky absolutně nepřijatelnou podívanou, která v Evropě třetího tisíciletí nemá místo.
Veškeré biologické vědy totiž plně prokázaly, že býk cítí bolest. A veškeré etické autority planety již nejméně dva a půl tisíce let vědí, že pro zábavu způsobovat bolest druhé bytosti není přijatelné. Proto nyní plně chápu snahu Katalánska o odtržení od zbytku Španělska a držím Kataláncům palce. Dopis čtenáře však pokračoval a obhajoba mučení býků, kterou jsem v tom mailu četl, mě zcela dezorientovala. Na jednu stranu jsem trvalým terčem útoků čtenářů – ochránců práv zvířat, že jsem neetický ke zvířatům, protože žeru maso. A na druhou stranu jsem terčem útoků od jiných čtenářů za to, že odsuzuji týrání zvířat.
Mučení zvířat je projevem mužné statečnosti!
Několik protestních mailů, co přišly, spadalo do kategorie „anonymní hejt“, takže jsem je neřešil. Některé byly ale plně souvislé, bez pravopisných chyb, podepsané a psali je podle slohu inteligentní a vzdělaní lidé. Vybral jsem ten nejlepší: „Koridu rozhodně nepovažuji za týrání zvířat, jak uvádíte. Je to slavnost, která dává člověku možnost uvědomovat si jedinečnost života a jeho pomíjivost. Statečnost torerů je dech beroucí a každý, kdo se kdy přiblížil jakémukoli zvířeti těžšímu 300 kg, které je v agresivní náladě, Vám potvrdí, že to, co oni předvádějí, je na hranici lidského potenciálu.
Na svobodném testování lidské kapacity není nic špatného. I v Čechách jsou fanoušci koridy. Korida má univerzální poselství – přirozená mužská statečnost, kterou lze sledovat při býčím zápase, je omamující a majestátní. Korida není žádné barbarství, ale má svá přísná pravidla a staleté tradice. Je zcela v pořádku odmítnout koridu a neschvalovat její existenci. Ale nejdříve by měl dotyčný nějakou koridu osobně vidět a ideálně si ještě předtím přečíst úvod do tohoto světa barev, zvuků, žáru slunce, rychlých zápěstí a krve. Viz Ernest Hemingway – kniha „Smrt odpoledne“.“
Mučení odpoledne
Zmíněnou Hemingwayovu knihu jsem přečetl někdy v osmnácti a její obsah s popisem býčích zápasů mě nevratně přesvědčil, že býčí zápasy jsou zábava pro barbarské primitivy, která by měla být v civilizovaných zemích jednoznačně postavena mimo zákon. Pokud jste tu knihu nečetli, tak několik poučných faktů o býčích zápasech. V divácké sekci se (za nemalé vstupné) usadí jedinci, které těší sledovat utrpení zvířete. Do arény je vpuštěn býk, kterého předtím personál arény vydráždí. Následuje několik dějství mučení, které trvá dvě až tři hodiny. V první fázi mučení dva jedinci na koních – pikadoři – bodají býka do šíje a zad bodáky – píkami – s cílem způsobit mu co největší bolest a tím zuřivost. Způsobují mu při tom mnohočetná krvácející zranění.
V druhé fázi mučení nastupují tři pěší jedinci vyzbrojení vrhacími oštěpy, de facto harpunami se zpětnými háčky. Bandarilly se jim říká. Tito jedinci do býka harpuny bodají, aby mu způsobili co největší bolest, ale také aby ho oslabili. Aby následně při zabíjení nekladl odpor. Cílem této fáze mučení je zabodnout harpunu tak, aby díky zpětným háčkům zůstala v těle zvířete zachycená. Při dalším pohybu zvířete ji pak býk za sebou vláčí zabodnutou v krvácející ráně, což musí způsobovat bolest zcela nesnesitelnou. Takové harpuny jsou v průběhu druhé fáze mučení do těla býka zabodnuty tři.
No, a když je zvíře dostatečně vyčerpané, aby se k němu hlavní hrdina zápasu – matador – nebál přijít blíž, tak k býkovi přijde a probodne ho kordem. To by se vzhledem k utrpení, které v tu chvíli už dlouhé hodiny zvíře zažívá, mohlo zdát jako akt milosrdenství. Je to však jen klam. Kord totiž ne vždy zasáhne srdce zvířete a nezabije ho hned. Častěji mu jen probodne plíce, těžce zraněný býk klesne k zemi a jím prožívaná bolest je v té chvíli už jen těžko představitelná. No, a když se obecenstvo z toho uměleckého zážitku vytleská, tak několik hodin mučené zvíře dorazí pomocný personál arény řeznickým nožem a kulturně obohacení diváci odcházejí spokojeně domů.
Pojďme to zkusit!
Kdyby někdo uspořádal býčí zápasy v České republice, pravděpodobně by pak měl nepříjemnosti s úřady. Trestní zákon, v paragrafu 302 – týrání zvířat – výslovně praví: „Kdo týrá zvíře zvlášť surovým nebo trýznivým způsobem, nebo surovým nebo trýznivým způsobem veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta. Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude potrestán, způsobí-li týranému zvířeti takovým činem trvalé následky na zdraví nebo smrt.“ Přesto se najdou jedinci – alespoň těch šest, co mi napsali, že mučení býků je fajn – kterým se podobná zábava líbí. A tak bych jim rád tímto učinil seriózní nabídku.
Ve fanouškem býčích zápasů vybraném termínu spolu půjdeme do studia Hell, které se specializuje na tělesné (a často velmi bolestivé) modifikace lidí. Je to nedaleko naší redakce. Já tam s chutí z vlastních prostředků fanouškovi koridy zaplatím tři hodiny stejného zacházení, jakému je podrobován býk v aréně před tím, než ho zabijí. Profesionálové z Hellu udělají svou práci dobře. No a po třech hodinách mučení fanouška koridy nezabijeme, ale otřeme od krve a on mi poskytne rozhovor na téma, zda na etičnost býčích zápasů nezměnil názor. Těším se na e-maily zájemců o účast!
