Jaromír je prostě jednička

Jaromír je prostě jednička Zdroj: TV barrandov

Předpověď počasí Jaromíra Soukupa: Šéfovi TV Barrandov zbývá zdolat poslední vrchol

Milan Tesař

Představuju si poradu vedení TV Barrandov. Jako poslední přichází Boss, usedá do čela a šeptem, aby ho nebylo slyšet ve zpravodajském newsroomu, nad nímž se smráká, oznamuje, že ruší zprávy. Důvod? Nikdo se na ně nedívá. Nahradíme je jiným programem.

Ostřílení borci z managementu stanice mají jasno, ale jeden se přesto zeptá:

„Kdo ho bude uvádět?“

Odpověď bude podeváté stejná:

„Já.“

Hovořilo-li se kdysi o Nově jako o televizi jednoho muže, je to k smíchu. Šermíř s brýlemi osobně uváděl pořad Nad dopisy diváků, což bylo tehdy bráno jako zjevný důkaz jeho přebujelé potřeby zviditelnit se. S odstupem musím uznat, že vedle Soukupa dnes Železný vypadá jako světloplachý introvert.

Jaromír Soukup po prázdninách „ovoní“ program TV Barrandov dalším z vlastních pořadů. Připočítáme-li k nim Exkluziv Kateřiny Brožové, je to desátý zářez rodiny ředitele, jemuž když začnou diváci odtékat na jiný kanál, ucpe díru sám sebou jako kapitán potápějící se lodi. Není hloupý. Zdánlivou obětí řeší hned čtyři problémy najednou: sledovanost, přezaměstnanost, vyplácení honorářů cizím lidem a potravu pro své nenasytné ego. V tuhle chvíli nemá jistotu ani soudce Alexandr, ani soudkyně Barbara, vedle majora Zemana pravděpodobně poslední pořady, v nichž člověk, jemuž by Indiáni dali jméno „Skákající paže“, neúčinkuje.

Nápadů v oblasti televize měli Češi vždycky dost. Vzpomeňme na kinoautomat Radúze Činčery, jímž Češi v padesátých letech uchvátili Světovou výstavu v Montrealu. Originální nápad, kdy diváci v kině on-line rozhodují o dalším ději filmu, byl považován za dílo génia. Jsem přesvědčen o tom, že kdyby se Činčera dožil vysílání TV Barrandov, oněměl by nad smělostí Soukupova konceptu.

Chlápek roztříská zaběhlá programová okna a volně prochází z pořadu do pořadu, takže ať divák zapne bednu kdykoli, uvidí jeho tvář. Navíc, protože Soukup vystupuje v jediném kostýmu a vždycky má v ruce destičku s tahákem, divák si vážně není jist, zda se právě setkal s komikem, kazatelem, či rozzuřeným investigativcem. Ví jediné: jako novodobý Vergilius jej provede peklem i očistcem této země pan Soukup.

Kdyby se s takto obřím sebevědomím a televizí, již by jim někdo dal k dispozici, potkali, dejme tomu, Rickey Gervais anebo Rowan Atkinson, mohl by z toho být fantastický program. Představte se, že Mr. Bean během jediného večera seznámí diváky ve zpravodajské relaci s katastrofou tohoto světa, vzápětí rozpoutá vášnivou diskusi o sklizni hořčice, aby se nakonec sám stal smutným hrdinou dokumentu o vyhynulých nosorožcích.

Bohužel, problémem nápaditého Soukupa je on sám. Je to podobné, jako kdyby Wichterle vynalezl kontaktní čočky zbůhdarma, protože by byl od narození slepý. Pro ilustraci Soukupova myšlenkového nastavení poslouží jediná věta, kterou nedávno vyslovil v pořadu Týden Jaromíra Soukupa: „Amerika si hraje na policajta, je to jenom takový měšťáček, městskej policajt, co sbírá hovna.“ Nevídáno, ten člověk dokáže do jediné věty vměstnat bolševický slovník, stereotyp jako vystřižený z roku 1974, generalizaci, ponížení užitečné profese, vulgaritu a vtip bez pointy.

Poté, co génius podprůměrné televize začne od září hlásit zprávy, zbývá mu dobýt poslední vrchol — předpověď počasí. Myslím, že je jen otázkou času, kdy o blížícím se hurikánu Miloš bude napříště informovat výhradně rosnička Soukup.