Bohumil Pečinka: Otloukánek ČSSD aneb Jak uhlídat Andreje Babiše
V politických kruzích koluje vtip: Sociální demokracie má pět ministerstev, čtyři ministry a ti se jmenují Hamáček, Toman a Staněk.
Zmatky kolem jmenování a odstupování ministrů dělají z ČSSD chromou kachnu. Sociální demokracie se v posledních dvou měsících stala nejvysmívavější stranou v české politice. Ne vždy oprávněně. Část veřejnosti a médií popisuje politiky této strany jako korytáře, co chtějí urvat ministerstva stůj co stůj. Jiná část, zvláště ta, která ČSSD nikdy nevolila, vyslovuje srdceryvné obavy o její budoucnost ve vládě. Tyhle varianty pochopitelně nastat mohou, ale nemusejí.
ČSSD si především zaslouží uznání za to, že přijala roli kontrolora v Babišově vládě. Můžeme tomu dávat nejrůznější podtexty a zdůvodnění. Skutečností zůstává, že oblékla dres a vyběhla na hřiště a už tím na sebe vzala velkou odpovědnost. Může to samozřejmě skončit debaklem. Nebo také nemusí. Nutno říci, že v současné konstelaci by velkým vítězstvím byla už remíza. Jakou by mohla mít podobu?
Úplně stačí, když ČSSD zabrání pronikání Andreje Babiše a jeho bezpečnostní skupiny do policie a tajných služeb. Po rozvratu v rozvědce (ÚZSI) chce Babiš svého spolupracovníka Radka Musílka nasadit i do BIS. Stejně tak chce kompletně ovládnout GIBS a mít vliv na jmenování nového šéfa Národní centrály proti organizovanému zločinu a policejního prezidenta. Pokud ministr vnitra zabrání privatizaci ozbrojených sil do rukou jedné strany, splní ČSSD část svého historického úkolu.
K tomu a dalším věcem potřebuje tato strana jedno: ve vládě i uvnitř ČSSD zformovat řady. Především by měla skončit s trapným „dvojministrováním“ předsedy Hamáčka. Všem, kdo tohoto politika znají, je jasné, že jeho uvažování i ležérnější životní styl by se hodily spíš do Černínského paláce. Vzhledem k Babišově aktivitě v bezpečnostních složkách musí proto ČSSD co nejdříve vygenerovat nového ministra vnitra. Z hlediska stranické hierarchie by tuto funkci měl převzít Jiří Zimola, ale pokud ČSSD najde silnější kalibr, jenom dobře.
ČSSD také musí skoncovat s nenormální situací, kdy většina stoupenců expředsedy Sobotky má rozhodující pozice jak v předsednictvu, tak v ústředním výkonném výboru, nemluvě o poslaneckém klubu. Jestli má Hamáčkovo vedení mít silnou pozici, musí získat většinu v obou entitách a skoncovat s vnitřními boji. Ti, kdo byli viníky nejhoršího volebního výsledku za posledních 25 let, odstřelují dnes vedení za to, že se snaží aspoň o něco.
Hamáčkova velká šance nastane po říjnových komunálních volbách. Nikdo nepochybuje, že propad ČSSD se ještě prohloubí a strana zmizí z vedení i zastupitelstev mnoha velkých a středních měst. V tu chvíli by Hamáček měl zformovat svoje řady a připravit ČSSD na jarní volby do Evropského parlamentu. V nich se poprvé odrazí reálná podpora Hamáčkova vedení.
