Okamura si stěžuje na cenzuru, když někoho správně napadlo, že s SPD nemá cenu hovořit
Strana „Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura“ připomíná někdy divadelní či cirkusové představení. Vidíme neustálé opakování několika nacvičených vět a někteří její členové a příznivci zjevně koketují s rasismem a xenofobií. I to jsou důvody, proč se deník Blesk a jeho online verze rozhodly, že nebudou okamurovce zvát do předvolebních debat a dělat s členy SPD rozhovory. No konečně, dalo by se říct. Okamura si ale stěžuje na cenzuru. Je to ovšem pouze jen jeho další nesmyslný výrok.
Že se nějaké soukromé médium rozhodne ignorovat jakoukoli politickou stranu či hnutí, je v pořádku, je to jeho svobodné rozhodnutí (jen upozornění pro čtenáře, Blesk je ve stejném vydavatelství CNC jako časopis Reflex – pozn. autora). Není to žádná cenzura, je to pouze výběr toho, co kdo považuje ještě za přijatelné.
Že je strana „Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura“ (už jen to, že si někdo dá do názvu jméno svého vůdce, zavání něčím podivným) v mnoha věcech neakceptovatelná, to víme dávno. Že jsou mnozí její představitelé naprosto směšní, jsme měli možnost vidět v poslední době také mnohokrát. Navíc není žádnou novinkou, že některá soukromá média informace o některých stranách eliminují, nebo to naopak s podporou někoho přehánějí, jak je vidět v mediálním impériu Andreje Babiše. Děje se tak u nás i ve světě. V Anglii se dokonce vydavatelství a noviny před volbami otevřeně hlásí k tomu, koho chtějí ve vládě.
Kdysi jsem dvacet let pracoval v deníku MF Dnes. Už od první poloviny 90. let tam bylo schváleným pravidlem, které podporovalo jak vydavatelství, tak v podstatě celá redakce, že v době voleb se nepřijímala inzerce Komunistické strany Čech a Moravy a Sdružení pro republiku-Republikánské strany Československa. Obě strany považovala redakce za extremistické a ony byly extremistické. Ostatně na některých postojích KSČM to vidíme dodnes. Není důvod takovým politickým subjektům poskytovat prostor. A je to plně na rozhodnutí a zvážení jednotlivých vydavatelství a redakcí, nijak to nesouvisí s cenzurou.
Navíc v době, kdy je i Česká republika doslova zaplavena nekonečným množstvím svobodných novin, časopisů, televizí, rádií, webů a máme k dispozici také prostor sociálních sítí, je nemístné hovořit o cenzuře, když se jedná o jednotlivé (navíc správné) rozhodnutí jednoho deníku a jeho online portálu. Okamura a SPD se mohou dostatečně vyřádit jinde, což také využívají. Například Tomio Okamura by mohl kempovat v TV Barrandov, kde je na obrazovce pořád. Takové je rozhodnutí a preference majitele tohoto média a ostatní strany s tím také nic nezmůžou.
Okamura by se měl spíše zamyslet nad tím, jak funguje jeho strana, co její členové někdy říkají a některé své nekonečné hlupáky by měl skutečně cenzurovat. Před několika dny byl například odsouzen bývalý tajemník SPD, protože přímo na půdě Poslanecké sněmovny pronesl výrok „Židi, homosexuálové i Cikáni by měli jít do plynu“. Chyběla už jen pochvala Hitlera… Webová stránka SPD o tom mlčí. Že by cenzura?
