Krach socialistického experimentu: Kanada i Finsko předčasně ukončují vyplácení základního příjmu
Za velké pozornosti médií celého světa zahájila loni v dubnu kanadská provincie Ontario vyplácení takzvaného základního nepodmíněného příjmu svým 4000 občanů bez ohledu na to, zda dotyčný člověk měl či neměl práci. Výsledkem tříletého experimentu mělo být zjištění, jak podobný „přísun“ peněz ovlivňuje pracovní návyky lidí. Jenže 31. července bylo oznámeno, že projekt, připomínající sociální inženýrství, nebude pokračovat. Ke stejnému rozhodnutí dospěli i ve Finsku, kde to rovněž zkoušeli.
Chtělo by se podle parafráze slavné hlášky z filmu Pelíšky zeptat: „Kde asi soudruzi udělali chybu?“ Důvodů je několik – jsou politické i ekonomické.
Když projekt s rozpočtem 150 milionů kanadských dolarů začal, tak v provincii Ontario vládli liberálové, kteří silně podporovali sociální politiku. Jenže v červnových regionálních volbách byli přesto na hlavu poraženi. Rozdávání peněz jim nepomohlo. V roce 2014 měli v této kanadské provincii téměř 39 procent hlasů, ale teď pouze necelých 20 procent. Vyhráli místní konzervativci vedení Doughem Fordem, kteří v předvolební kampani tvrdili, že experiment s vyplácením základního příjmu zachovají. Ale nestalo se.
„Je to ekonomicky neudržitelné, program žádné pozitivní výsledky nepřinesl,“ řekla totiž před několika dny Lisa MacLeodová, ontarijská ministryně sociálních služeb. Nabízí se u toho další otázka: To přece muselo být každému jasné už před lety, ne? Mimochodem, v Kanadě už podobný projekt kdysi běžel, ale pro svoji finanční neudržitelnost byl také zrušen.
Základní příjem ve Finsku
Stejným experimentem si prošlo také Finsko, ale i tam mu odzvonilo. Ve skandinávské zemi bylo podle náhodného vzorku vybráno 2000 nezaměstnaných ve věku od 25 do 58 let, kteří od ledna 2017 dostávali měsíčně 560 eur bez ohledu na to, zda si hledali či nehledali novou práci. Kdo si novou práci našel, dostával přesto peníze dál. Další nesmysl. Proč stát někomu peníze vyplácel, dalšímu ne? Jak psal George Orwell ve svém slavném románu Farma zvířat: „Všechna zvířata jsou si rovna, ale některá jsou si rovnější.“
Ve Finsku podle vyjádření úředníků i politiků není vůbec jasné, co se vlastně podařilo vyplácením nepodmíněného základního příjmu zjistit. Jeho obhájci ale tvrdí, že dva roky jsou krátká doba, aby se něco ověřilo. Jenže vláda další financování odmítla. Prý bude zkoušet i jiné varianty sociálního zabezpečení. Jaké, to není zatím úplně jasné.
Základní příjem podporoval i Hawking
Teď už je pouze otázkou, kdo další se do podobného experimentování ještě pustí. Zájemci se hlásí. Chtějí to zkusit ve čtyřech vybraných místech ve Skotsku. Plánuje to jako první americká městská vláda i Stockton v Kalifornii.
Podobné socialistické nápady ale mají i známí kapitalisté. Například američtí miliardáři Elon Musk, Mark Zuckerberg či Richard Branson. Je otázkou, zda by uvažovali podobně, kdyby to měli celé financovat oni. Příznivcem vyplácení základního příjmu byl i světoznámý vědec Stephen Hawking, který v březnu zemřel.
Dávat někomu peníze bez toho, aby musel něco dělat, je klamavá představa života (bohužel se to děje při vyplácení některých dávek i v České republice). Stále to ale někdo zkouší. Nikdy to ovšem nevydrží dlouho. Proč asi? V čem soudruzi z Kanady či Finska udělali chybu?
