Nezbývá mi než být pro příští léta Rom.

Nezbývá mi než být pro příští léta Rom. Zdroj: Nguyen Phuong Thao

JXD: V příštím sčítání lidu se prohlásím za Roma. Nejde o vtip, důvody jsou vážné

Jiří X. Doležal

V Česku není mnoho rasismu. Za to, že jsem sice židovský míšenec jen s malým podílem židovské krve, ale vypadám, jako bych vymyslel sionismus, mi nikdo kromě neonacistů a jiných kreténů neřekl v Česku skoro nikdo skoro nic. Podobně všechny moje tmavé kamarádky – mulatky, indické míšenky, arabské míšenky – netrpí projevy rasismu, ale projevy nadměrného sexuálního zájmu bílých mužů, protože exotika je in. Když jste však Rom, máte v Čechách opravdový problém.

Nejsem aktivista, považuji to slovo za vulgární urážku, ale prokazatelně již skoro třicet let nesnáším, když někdo křivdí nevinným. Dosvědčit to může první český militantní homosexuální aktivista, můj spolužák z filosofické fakulty a dodnes kamarád Šimon.

Když proběhla revoluce a bylo potřeba nějak rychle začít odstraňovat komunistické zlo, šli jsme s Šimonem a s jeho partnerem (se kterým je dodnes) do hospody. Kluci povídali, jak neuvěřitelné reakce vyvolávají u blbů, když se dozvědí o jejich homosexualitě, a že jsou navíc (což skutečně byli) diskriminováni ze zákona. A tak jsem se na**al, že jsem se na rok stal militantním homosexuálem a chodil demonstrovat proti jejich diskriminaci.

Agresivní homosexuál

Na ty první akce jsme chodili tři (ve výše zmíněném složení) a homosexuálové se styděli přiznat, že jsou homosexuálové. Naše demonstrace však přes náš zanedbatelný počet vyvolávaly velkou mediální pozornost. Dodnes nezapomenu na titulní list jedněch již zaniklých pražských novin. Byl jsem na něm já v maskáčích, se svou mimořádně dobráckou německou dogou Punťou a pod fotografií bylo napsáno: „Agresivní homosexuál s útočnou německou dogou v centru Prahy napadal slušné občany.“

Sbalil jsem na to naštěstí hodně ženských, které se chtěly přesvědčit, zda skutečně homosexuál jsem. Rád jsem je činem – hezky i opakovaně – přesvědčil, že nikoliv. Takže jsem na své solidaritě s diskriminovanými v podstatě vydělal a rád si to znovu zopakuji.

Slepice, nebo cikáňata?

Kolega Karel mne pozval do debaty s aktivistou bojujícím proti klecovým chovům drůbeže. Pečlivě jsem se připravil na vědeckou debatu o tom, že lidé potřebují jíst maso. Jako oponent dorazil jedinec, který studoval politologii v Brně a viděl slepici v kleci. A přestože zákon zachování energie snad platí i v Brně, odmítal pochopit, že maso a vejce z velkochovu musí zákonitě být levnější než z chovu, kde se plně hledí na wellness slepic, a cena jejich masa i vajec proto zákonitě stoupá.

A pak jsem se dopustil strašného zločinu. Řekl jsem, že je mi milejší, když je maso tak levné, aby ho mohly jíst i chudé romské děti z ghetta, než to, když můžou slepice hrabat.

No a nyní, když by měla přijít hlavní pointa článku, tak nepřijde. Nevěřili byste mi ji totiž. Pointou jsou snímky diskusí na serveru Reflexu pod videem, kde jsem tu hanebnost pronesl, a na mém Facebooku, kde jsem to video nasdílel. Identity pisatelů jsou rozostřeny. Jednak na Facebooku trvá mnoho hodin, než ověříte, zda vám píše hejty pan Vopička, nebo soused pana Vopičky, který ho chce zkompromitovat a ukradl mu z FB účtu jeho fotku, založil pod jeho jménem falešný profil a teď jeho jménem píše rasistické blitky, aby ho znemožnil. Což by vzhledem k množství nenávistných výlevů, co jsem to za hovado, že dávám přednost najedeným cikáňatům před hrabajícími slepicemi, trvalo týdny. No a kdybych pak příspěvky skutečně existujících rasistů vzájemně porovnal, zjistil bych, že je v podstatě psaly klony jedné jediné osoby: Rozostřeného anonymního blba. Tak jsem ty anonymní blby rozostřil.

Míra protiromského rasismu je v Čechách opravdu zarážejícíMíra protiromského rasismu je v Čechách opravdu zarážející|Facebook a server Reflexu

Židé mě neodsoudí

Jediný vývod, který může zjevný blázen jako já po takovém čtení učinit, je zákonitý: Při příštím sčítání lidu se zcela vážně přihlásím k romské národnosti. A opakovaně to zveřejním. Přiznávám, že především proto, abych co nejvíce naštval co největší počet rasistů. A možná zjistím, že jsem tím naštval i lidi, které jsem měl léta za normální. A je mi to jedno.

Jedno totiž vím jistě. Pokud se to dozví nějaký Žid, který je také navíc žid, pokud možno rabín, ortodoxní, a s metr dlouhými pejzy, člověk, který si mě nemůže moc vážit, protože nesloužím Tóře, tak mi uznale poklepe na rameno a řekne „Šalom!“. Protože Židé zcela stejné výlevy nenávisti jako u nás dnes Romové již zažili. V Německu, někdy v letech 1925–1933. Pak přišel Hitler. A pak holocaust. Proto mi nezbývá než být pro příští léta Rom.