Rychle se omluvte aneb Když má Andrej Babiš pravidelnou panickou hrůzu z veřejného mínění
Letošní léto je poměrně bohaté na řečnické přemety politiků a neméně komické tiskové konference. Většinou mají společné to, že se týkají politiků z hnutí ANO. Náhoda to asi není. Premiér Andrej Babiš se bojí jako čert kříže nevole veřejného mínění a proto raději svým ovečkám okamžitě doporučí veřejnou sebekritiku. Dotyční se při ní pečou ve vlastní šťávě, moc si nepomohou a většina národa je pak považuje za ještě větší nemehla.
Stačí vzpomenout na příklad třináctidenní ministryně spravedlnosti a dvojnásobné plagiátorky Taťány Malé. Nebo na polízanici manžela a (vozícího se kadeřníka) středočeské hejtmanky Jaroslavy Jermanové Pokorné. Po zjištění médií o jejich prohřešku dříve či později následovala tisková konference, na níž si dotyčný či dotyční podle předem připraveného scénáře posypou hlavu popelem, odstoupí nebo slíbí, že už to nikdy neudělají, napůl se omluví, ale svou omluvu ještě doprovodí jedovatým výpadem vůči svému okolí, politické konkurenci či médiím.
Třetí obdobnou kauzu je aktuálně i „názorová různice“ uvnitř hnutí ANO, kdy ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že by ráda v příštím roce ušetřila až tři miliardy na platbách pro neziskové organizace. Po následném povyku dotčených subjektů a kritice opozice i velké části veřejnosti rychle přispěchal Babiš s prohlášením, že nic takového se nestane a označil tento záměr za lež. Následně i Schillerová poněkud toporně ze sebe soukala, že to všechno bylo jinak. Samozřejmě, všichni jí to i Babišovi věříme…
Pečlivá příprava
Mediální sekce v centrále ANO má, jak se zdá, napilno i v létě. Veřejně činných osob v dresu ANO je hodně a když si čas od času někdo z nich pustí pusu na špacír (a projeví svoji skutečnou intelektuální výbavu), je to fakt makačka. Je třeba vymyslet alespoň trošku věrohodnou story, že to bylo myšleno jinak, nebo to bylo vytrženo z kontextu.
Musí se najít i vnější viník. Pokud to náhodou není osvědčený terč Miroslav Kalousek, musí se rychle najít někdo jiný, vykoupat se v tom musí i média a nejlépe co nejvíce z konkurentů. Následně je potřeba připravit scénář a podklady na tiskovou konferenci, s dotyčným to alespoň trochu nacvičit, protože všichni pamatují, že zanedbaná příprava na klíčovou tiskovku odklonila například z ministerské funkce Martina Kocourka.
Klíčové volby
Andrej Babiš pak jakoby zpovzdálí uvede, že vše bere na vědomí a že to bylo statečné rozhodnutí dotyčných. Škoda jen, že ony pomyslné mouchy za záclonami kanceláří náčelníků ANO neumějí mluvit a dávat novinářům informace i z druhé strany. Ze všeho je však patrné jediné,
Premiér Andrej Babiš se jako čert kříže bojí kritiky ze strany veřejného mínění a raději své věrné nechá veřejně vykoupat, než aby riskoval náznak nevole či odlivu voličů. Moc dobře ví, že nadcházející podzimní volby jsou pro něho klíčové. Pokud nezaboduje v Senátu a nedosáhne velkého počtu radnic (či magistrátů) a v případě komunální politiky citelně ztratí, bude to znamení, že jeho hvězda začíná pohasínat. Uvidíme, kdo za to pak z lůna jeho hnutí veřejně přijme osobní zodpovědnost.
