Matěj Stropnický: Z deníčku zámeckého pána
Někdejší předseda zelené strany Matěj Stropnický koupil zámek v Osečanech na Sedlčansku. Peníze mu dala maminka, která prodala v Praze dědečkův byt. Matěj s přítelem Danem budou peníze splácet z pronájmu Matějova bytu v Praze, který mu taky koupila maminka.
To všechno mohlo proběhnout jen proto, že Matěj Stropnický a jeho divoká aktivistická parta bojují už čtvrtým rokem proti tomu, aby se v Praze mohlo stavět a ceny bytů a nájmů byly normální. Jenom proto si dnes z prodeje jednoho bytu v Praze pořídíte mimo metropoli zámek. Ale kdo by Matějovi, miláčkovi pražských liberálů a pionýrovi slepých politických uliček, záviděl, že…
A navíc. Zkusme si představit, jaké martyrium jej asi čeká.
Zde úryvky z dosud nenapsaného deníčku zámeckého pána:
Listopad: Z úřadu po nás chtějí, abychom si koupili zelený štítek ekologické náročnosti zámku. Prý taky přijdou měřit naši uhlíkovou stopu. Prý nás někdo udal, že naše uhlíková stopa je skandální. Celé je to strašně drahé. Asi budu muset překecat mámu, ať prodá v Praze ještě garáž.
Únor: Přišli za mnou lidi z brněnské pobočky Dětí Země. Myslel jsem, že nám přišli pomoct opravit střechu. Ani hovno. Přišli požádat o příspěvek na konto jejich nadace. Že když máme prachy na zámek, máme i na solidaritu s ekology. Když jsem se zeptal, co se stane, když nedáme, řekli nám, že se u zámku najde unikátní žába kuňkalka půlnoční, stane se z toho tady chráněný kraj a nepostavíme už ani kůlničku na dříví. Vyděrači. Asi překecám mámu, ať prodá jedno porsche.
Duben: Přišli z okresního archeologického ústavu. V příkopě našli jakési keramické střepy. Tak jsme jim řekli, že to uklidíme, ale oni se nám vysmáli. Veškerou rekonstrukci musíme zastavit asi na tři roky, než se zjistí, o co jde a jestli to není vzácné. Ještě že jsme s Danem tu kostru, co jsme našli ve sklepě, vyhodili v noci na skládku. Prší nám střechou, nemáme ekologický štítek a levé křídlo zámku spadlo. Přemýšlím, co by mohla prodat máma.
Červen: Půjčili jsme si peníze v bance. Poslali jsme část na konto brněnských Dětí Země a část věnovali archeologickému ústavu. Za zbytek jsme udělali mejdan pro kamarády v konírně. Čepovalo se pivo, teklo víno, grilovalo se a tak. Bohužel přijeli z finančního úřadu, že jsme prodávali (jo, prodávali, ale výtěžek měl jít na obnovu fasády!) bez EET, a dostali jsme pokutu milión korun. Svině homofobní.
Srpen: Konečně přijeli řemeslníci. Můžeme se pustit do opravy!
Září: Řemeslníci odjeli. Přijeli totiž památkáři a řekli nám, že okna nemůžeme mít nová, ale původní. Když jsme jim vysvětlili, že původní okna už asi dvě stě let nejsou, pokrčili rameny a že si je máme sehnat. Zámek je kulturní památka.
Listopad: Žádáme o vyjmutí zámku ze seznamu kulturních památek. Úředník byl zabedněnec a nepovolil to. Spadla stodola.
Prosinec: Slavíme s Danem smutné Vánoce. Je nám zima. Maminka už nechce nic prodat. Z banky chtějí splátky úroku. Přišli exekutoři. Spadla věž.
Únor: Přijeli kámoši z Kliniky. Vykopali exekutory. Píšeme žádost o grant na opravu zámku a vybudování kulturního centra. Že nás to nenapadlo hned!
Duben: Spadl zbytek zámku. S Danem a kámošema z Kliniky píšeme manifest, že za to může kapitalismus. Překecávám mámu, aby nám koupila byt v Praze a splatila dluhy. Máma nám koupila byt a splatila dluhy. Vracíme se do Prahy. Že bych někam kandidoval?
