Evropa vůči islámu praktikuje politiku appeasementu. Muslimové toho využívají jako u mešity v Poitiers
Dvě kauzy, jedna z Rakouska a druhá z Francie, nám ukazují, jak moc se proměňuje chování politiků v souvislosti s rozrůstající se muslimskou komunitou a ideologiemi politické korektnosti a multikulturalismu. Je nelogické a idiotské obviňovat muslimy z toho, že se chovají přirozeně a využívají možnosti k šíření svého pohledu na historii, společnost a politiky, které jim nabízejí současné společenské a politické režimy v Evropě.
Polská, česká a rakouská média v těchto dnech žijí kauzou sochy polského krále Jana III. Sobieského, kterou odmítly úřady umístit ve Vídni. Podle prohlášení vídeňské radnice není pro odhalení sochy „muslimobijce“ vhodná doba. Ano, to určitě není, když již dnes muslimové tvoří značnou část obyvatel Vídně a odhaduje se, že zhruba za 30 let bude každý třetí obyvatel Vídně muslimského vyznání.
Je tedy logické, že tito noví obyvatelé nebudou nadšení z oslav vítězství nad muslimskou armádou, která chtěla Vídeň dobýt v roce 1683 a kterou porazila spojenecká armáda Rakušanů, Čechů, Moravanů, Slezanů, Poláků a Němců vedená Janem III. Sobieským.
Mešita vydlážděná mučedníky
Další nedávná zajímavá kauza se před několika týdny rozhořela ve Francii kolem mešity otevřené v městě Poitiers. Oficiálně se mešita pro francouzskou veřejnost označuje jako Velká mešita v Poitiers. Pro mnohé Francouze je Poitiers národním symbolem, neboť v této oblasti spojená francká vojska vedená Karlem Martelem zastavila roku 732 invazní muslimskou armádu umajjovského emíra Abd ar-Rahmána. Mimochodem tato porážka muslimských vojsk se nelíbí nejen muslimům, ale nelíbila se ani vůdci nacistů Adolfu Hitlerovi, který měl v soukromých rozhovorech prohlásit, že islám je mnohem vhodnější náboženství pro Němce než křesťanství.
Je víc než logické, že pro muslimy je tato bitva symbolem ovšem úplně jiným. A právě k tomu se váže kauza mešity z Poitiers. Před několika týdny se totiž v diskuzích a blozích francouzských odpůrců islámu objevil videozáznam rozhovoru představitele muslimské komunity v Poitiers Boubakera El Hadj Amora pro arabskou katarskou televizní stanici Al Rayyan z roku 2015, kde mimo jiné zaznělo následující. Moderátor: „Proč jste nazvali tuto mešitu ‚Vydlážděná mučedníky‘? Pojmenovali jste ji podle bitvy, která se zde konala?“ El Hadj Amor: „Ano, díky Alláhovi je toto místo na hlavní cestě, kterou táhla islámská armáda. Byla to cesta, kterou vydláždili Římané. Islámská armáda ji využila. Takže díky Alláhovi je toto místo vedle oné hlavní cesty. Proto jsme ji pojmenovali Mešita vydlážděná mučedníky.“
Mešita jako misijní centrum
Mešita v Poitiers se tedy jiným názvem prezentuje Francouzům a jiným ji označují muslimové mezi sebou; má muslimům připomínat jejich předky, kteří na onom místě bojovali s předky Francouzů. Ovšem mešita má i čistě praktický význam. Podle dalších slov El Hadj Amora: „Chceme, aby toto centrum bylo mešitou a centrem kulturního vlivu. […] Muslimové bojovali proti Frankům v bitvě před stovkami let. Cílem tohoto centra je vytvořit podmínky pro setkávání s islámem a pro diskuze o tomto svatém náboženství a učinit je centrem misijní činnosti, dá-li Alláh.“
Mešita má být tedy nejen centrem duchovního života, ale i centrem šíření výkladu islámu provozovatelů této mešity. Což v kontextu faktu, že provozovatelem mešity jsou lidé napojení na islamistické kruhy propagující islám nejen jako náboženství, ale i jako politický systém – hlavně ideology Muslimského bratrstva, přestavuje dost zásadní otázku o tom, jestli je cílem této mešity přizpůsobit islám Francii, nebo přizpůsobit Francii jejich pojetí islámu.
A obdobně jako v případě Vídně, i zde se projevila servilita a appeasement před islámem. El Hadj Amor na otázku moderátora, jestli jejich aktivity mají podporu francouzských politiků, s nadšením prohlásil: „Samozřejmě! Starosta, díky Alláhovi, je můj kolega z univerzity. On podporoval stavbu tohoto centra a my jsme byli schopni, díky Alláhovi, získat licenci. Problém je, že licence je platná po dobu deseti let a vypršela v roce 2013, ale díky našemu vztahu bratrství a přátelství mě starosta neustále povzbuzuje, abych dokončení projektu urychlil. Ať nám Alláh požehná, dá-li Alláh. Včera jsme se zde v Poitiers setkali s ministrem vnitra. Měli jsme soukromou diskuzi. Zeptal se mě, jak postupujeme s naším projektem. Bohužel, právě teď pravicoví extremisté ve Francii nabírají na síle. Jejich energie je namířena proti muslimům v celé Francii a proti nám, kvůli tomuto centru a jeho historickému významu. Ministr vnitra a starosta nás žádají, abychom dokončili projekt co nejdříve, abychom se připravili na zahajovací obřad a po dostavění se posunuli dál a využívali toto centrum, insh'Allah.“
Nedivme se muslimům
Vyznavačům politického výkladu islámu a vlastně všem muslimům nemáme co vyčítat. Oni se chovají přirozeně a dívají se na svět se svým pojetím historie, společnosti a budoucnosti. Většina Evropanů volí politiky, kteří umožňují nejen migraci z muslimských zemí do Evropy, ale umožňují i šíření islámu, a to včetně jeho politického pojetí. Proto je správné říci, že většině Evropanů nevadí postupně se proměňující evropská společnost a sílící vliv muslimských zájmových skupin.
Za pár desetiletí se prostě možná budou ve Francii učit o zlém Karlu Martelovi, který ubližoval chudákům muslimským Umajjovcům, kteří přišli na území dnešní Francie šířit islám. Nebo se budou v rakouských školách učit o zlém Janu III. Sobieském, jenž v čele koaličních sil porazil muslimskou Osmanskou říši u Vídně a oddálil tak islamizaci Rakouska, která dnes tak radikálně rychle probíhá. V té době se již muslimským a levicovým zájmovým skupinám může podařit prosadit vytvoření koalice mezi Evropskou unií a muslimskými zeměmi s cílem zničit stát Izrael, protože i na něj mají tyhle skupiny jiný pohled než my dnes. A to vlastně nevzpomínáme u těchto muslimských skupin ani na jiné pojetí svobody slova, postavení žen apod. I toto vše se bude postupně proměňovat.
Paradoxem je, že ani v této době nemusí muslimové v evropské společnosti tvořit většinu populace, protože jim s tímto vším rádi pomohou multikulturní a levicoví aktivisté, kteří tak moc nenávidí původní evropskou konzervativní anticko-židovsko-křesťanskou civilizaci.
