Švédsko zažilo volební drama. Nová vláda je nejasná, země rozdělená, posílila strana kritizující migraci
Švédské volby byly zřídkakdy vzrušující. Od roku 1917 je vždy vyhrála sociální demokracie, což nemá ve světě obdoby. Socialisté v neděli opět zvítězili, ale dnešní noc byla pro skandinávskou zemi více než dramatická, protože bloky levice a pravice jsou stejně silné. Předvolební kampaň ovlivnilo téma migrace a Švédsko jí bude muset dál řešit, stejně jako zásadní problémy s udržením štědrého sociálního státu. Ostatně jedno souvisí s druhým.
Hlasy z téměř všech z celkem 6004 volebních okrsků byly sečteny až dvě hodiny po dnešní půlnoci. Vládní levicový blok získal podle předběžných výsledků v parlamentu 144 mandátů a středopravicová opozice 143 křesel. Antiuprchličtí Švédští demokraté, s kterými nechce vládnout nikdo, získali 62 mandátů a o skoro pět procent si oproti minulým volbám polepšili. Mohlo by se tedy zdát, že současná vláda bude pokračovat. Jenže do středy se budou sčítat ještě hlasy z ciziny a z takzvané předčasné volby. Určitá šance na změnu tedy pořád existuje.
Jak volby ale ukázaly, Švédsku už dávno není tím vzorným žákem Evropy, kde všechno klape a kde nejsou moc velké problémy. Proto výrazně bodovala strana Švédští demokraté, která kritizuje migraci a je euroskeptická. Napodobila tak volební úspěch Dánské lidové strany, Alternativy pro Německo, maďarského Fideszu nebo české SPD.
Ovšem švédské volby opět ukázaly (po kolikáté už v posledních letech?), že podle komentářů médií, sociálních sítí a předvolebních průzkumů, nelze přesně výsledek hlasování odhadnout. Rozsáhlý průzkum švédské televize SVT totiž ukázal, že 38 procent voličů ve Švédsku se rozhodlo pro některou stranu až v posledním týdnu před volbami. Také hlavní témata se ukázala poněkud jiná, než byla dlouho prezentována. Například migrace se ocitla v tomto průzkumu až na osmém místě, za sociálními otázkami, školstvím či řešením kriminality. Přesto se o migraci hovořilo na každém předvolebním shromáždění a skoro v každé diskusi. Ale nejenom podle ní se nakonec voliči rozhodovali.
I proto opět nevyšly průzkumy. Vítězná sociální demokracie měla mít méně, než se předpovídalo. Stalo se, ale rozdíl oproti minulým volbám nebyl tak dramatický. Stále populárnější Švédští demokraté zase získali o něco méně, než se čekalo. V některých průzkumech dokonce vedli, ale ve skutečnosti skončili třetí o více než 10 procent za vítězem. Dobře byli na tom hlavně v internetových průzkumech, ale ty se od skutečného hlasování vždy liší.
V každém případě znamenají nedělní volby pro Švédsko obrovskou změnu. Je zřejmě, že je definitivní konec s tabuizováním témat, jako je migrace, jako jsou problematické čtvrtě přistěhovalců (kde se objevuje opakované žhářství a útoky na policii, hasiče a personál sanitek), jako je řádění zločineckých gangů. Politická korektnost už nebude takovým způsobem válcovat většinu politických stran a většinu médií.
Dnes už málokdo ve Švédsku zpochybňuje, že velké přistěhovalectví vede k určité destrukci štědrého sociálního systému, na který si Švédové nechtěli nechat sáhnout. Uplatnění cizinců především z asijských a afrických zemí na pracovním trhu totiž není tak jednoduché a rychlé, jak se v minulosti tvrdilo. A to dál sociální systém zatěžuje.
Výsledek nedělních voleb politickou situaci ve Švédsku ještě více polarizoval (to vidíme i v České republice) a ta proto zůstává napjatá. Bude tak tomu do té doby, dokud všechny strany nezačnou otevřeně hovořit o problémech země a dokud nepadne jedno další tabu – a tím je možný vznik nějaké velké levo-pravé či pravo-levé vládní koalice. Jinak budě i nadále ze situace těžit strana Švédští demokraté, kterou sice chce skoro pětina voličů, ale odmítají jí všechny ostatní politické subjekty v parlamentu.
