Pojištění proti pokutám aneb Jezdím jako „prase“, nic se mi nemůže stát?
Kamarád Tonda kdysi, ještě ve zlatých devadesátých letech, kdy zde vládl Václav Klaus a Andrej Babiš se ještě věnoval (jen) byznysu, s oblibou říkal: Jo kdyby se tak dalo pojistit proti pokutám za dopravní přestupky. To by bylo žůžo… A jeho tchyně mu vždy s oblibou kontrovala: Chlape darebná, kdybys radši jezdil tak, jak se má. Ta dobrá žena již tehdy správně eticky diagnostikovala prapodstatu problému.
Uplynulo pár let, pojištění proti pokutám na českém trhu existují a těší se relativní oblibě. Nicméně určitá morální pachuť zde zůstává.
Fyzická osoba, která se pojišťuje proti sankcím za dopravní přestupky, de facto ostatním účastníkům silničního provozu naznačuje, že spíše nehodlá dodržovat pravidla, na nichž se většina dohodla a následně je schválila předepsanou parlamentní procedurou. A přijali je ti, které jsme si tam svobodně zvolili.
Přitěžující okolnost
Zaujalo mne, že na věc nedávnou reagoval i Nejvyšší správní soud (NSS) se sídlem v Brně. NSS řekl jasně: Uzavření pojistky proti pokutám může být ve správním řízení bráno jako přitěžující okolnost, za dopravní přestupek pak hrozí logicky vyšší sankce.
Pro informační komplexnost dodejme, že již dříve krajské správní soudy uznávaly existenci pojištění proti pokutám za přitěžující okolnost umožňující správním orgánům trestat přistižené pojištěné řidiče přísněji, pokud spáchali nějaký přestupek.
Nyní tu praxi krajských soudů posvětil NSS. Pro neprávníky připomeňme, že mezi jednu z nejdůležitějších úloh NSS je sjednocování judikatury krajských soudů, aby nám zde nevznikalo několik odlišných právních království, tedy aby se například v Praze nesoudilo jinak než v západních Čechách nebo na jižní Moravě.
Samozřejmě, i když máte zmíněné pojištění uzavřeno, tak platí, že přestupek musí být správními orgány stoprocentně prokázán – i zde platí princip, který se z trestního práva přenesl do správního práva trestního (respektive přestupkového práva): In dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného).
Pozor, zákruta!
Někdo si asi řekne: České soudy a správní orgány jsou zde zbytečně přísné, každý se může pojistit ve svobodné zemi, proti čemu chce, ne? Zmíněný typ pojištění přece není v Česku zakázaný, tak o co jde?
Pro méně pozorné čtenáře zdůrazněme, že pojištění samo o sobě není protizákonné, ale pokud je máte uzavřeno, tak vám to dnes pravděpodobně přitíží v rámci správního řízení.
Obdobně jako NSS máme za to, že pojištěním proti pokutám dávají řidiči v zásadě najevo, že svým způsobem pohrdají pravidly silničního provozu. Tedy, že je (ne)dodržují jen proto, aby nedostali pokutu či jiný trest, a ne proto, aby bylo na silnicích bezpečněji.
Víte, že ročně se v ČR stane přes sto tisíc nehod (tedy těch, u nichž asistovala policie), při kterých zemře přes 500 lidí a další tisíce jsou vážně zraněny, mnohdy s celoživotními následky?
Proto zmíněný verdikt NSS, ač se může někomu zdát jako omezující lidskou svobodu, vítám!
Autor je právník a publicista
