Když vychovává Babiš aneb Co vše by se syrští sirotci v Česku mohli naučit
Může se zdát, že ohledně virtuálních syrských sirotků bylo řečeno snad už vše. Zdání ovšem klame. Až je soudružka europoslankyně Šojdrová opravdu najde, neměla by zapadnout tato její věta: „Vláda by mohla mít tyto mladé teenagery pod dohledem, vzdělávat je, působit na ně tak, aby to byli dobří lidé.“
Představme si, jak by taková výchova a vzdělávání sirotků vládou mohly v praxi vypadat.
K výchově samozřejmě patří slušné vychování. To si vezme na starost, kdo také jiný, sám předseda vlády, nejvychovanější z vychovaných českých politiků. Syrští sirotci díky němu nejprve obohatí svůj slovník o nové výrazivo, jako kokot, sviňa, jebať, rozjebať, debil nebo kráva. (Další slova z repertoáru AB by tento papír neunesl.)
Poté jim tatíček Babiš vysvětlí, že lež a pravda jsou jen abstraktní pojmy a že například stokrát opakovaná lež se postupně stane pravdou. „Zvláště, když si kúpíte nějaké ty noviny.“ – „Děti moje, když po vás budou chtít pravdu, křičte jen kampáň, kampáň, kampáň!!!“ – „A až budete velcí a bude hrozit, že kvůli nějakým dotačním čachrům pro vás přijde policie, všechno přepište na svoje děti a manželku. Od čeho je taky budete mít!?“
Matematiku, tuto vědu věd, by mohla učit ministryně práce paní Maláčová. Z jejích kursů vyjdou syrští sirotci jako novodobí Einsteinové. Dostane se jim totiž takových rad, jako: Čím více peněz utratíte, tím více peněz budete mít. A minus tři minus tři rovná se plus devět.
Nezapomeňme také na občanskou a sexuální výchovu. Tu by si mohl vzít na starost třeba ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Syrské děti, zvyklé na silně patriarchální rodinné uspořádání, by mohly mít zpočátku při vysvětlování LGBT a gender politiky trochu zmatek. Třeba až pan ministr namaluje na tabuli chlapečka a holčičku a ukazovátkem jim vysvětlí, že si díky pokrokové Evropské unii mohou vybrat, jestli jsou chlapečci, nebo holčičky (o třetím a dalším pohlaví se budeme bavit až v druhém pololetí).
Ale když po skončení této osvětové hodiny holčičky-sirotky oznámí chlapečkům-sirotkům, že jsou taky chlapečci, ti praví chlapečci jim nabančí, protože jsou chlapečci, a tedy silnější než chlapečci-holčičky, a bude zase vše při starém.
Zeměpis? Ten bude samozřejmě vyučovat ministr zahraničí, ať už se bude jmenovat Hamáček, Poche, Petříček, nebo Babiš. Syrským dětem se bude hlavně líbit, že na mapách Blízkého východu nebude nic, co by ani vzdáleně připomínalo Izrael. Tak to má být.
A takto bychom mohli pokračovat donekonečna. Tělocvikem, dějepisem, jazyky…
Jestli naše vláda z nebohých malých Syřanů vychová dobré lidi, těžko říci. Ale v politice by někdy v budoucnu uspět rozhodně mohli.
Text vyšel také jako editorial nového tištěného Reflexu.
