Blíží se zásadní změna u kormidla Nejvyššího správního soudu. Máme se děsit?
Prezident republiky Miloš Zeman před pár dny jmenoval na Pražském hradě pana Michala Mazance předsedou Nejvyššího správního soudu. Dosavadní místopředseda Michal Mazanec se funkce ujme od 1. října 2018. Nahradí tak v čele Nejvyššího správního soudu (NSS) i v širší veřejnosti známého předsedu Josefa Baxu.
Jako dlouholetý učitel správního práva bych se k této – pro mnohé až revoluční – změně také rád stručně vyjádřil. Změna je to sice v zásadě důležitá, význam NSS neradno rozhodně podceňovat, není to však střídání stráží revoluční, kterého bychom se měli lekat, či dokonce děsit.
Jak stručně zhodnotit patnáctileté působení „otce zakladatele“ novodobého NSS Josefa Baxy?
Bez falešného pochlebování se dozajista jednalo o vysoce kvalitního a zkušeného právníka. Svou povahou spíše organizátora a manažera než soudce v užším (pravém) slova smyslu. Ne nadarmo se mezi brněnskými insidery říká, že J. Baxa spíše s větší oblibou zařizuje a organizuje, naproti tomu dnešní místopředseda a zítřejší předseda NSS M. Mazanec raději přímo soudí.
Soudce Josef Baxa měl a má velké charisma, na soudce vysoce nadstandardní. Patrně tedy i vyšší než dr. M. Mazanec, nicméně to nemusí být ve finále až tak na škodu.
Ergo kladívko, nevidím ani většího problému v mediálně omílané skutečnosti, že dr. Mazanec bude místo předsedy zastávat "jen" 3 roky. Mám za to, že tři roky jsou relativně dlouhá doba, nota bene za 9 měsíců se dá donosit dítě, tedy připravit nový život (nový daňový poplatník – řekl by patrně expert na finanční právo). Takže tři roky není rozhodně nijak málo, navíc v dnešní digitální (zrychlené) době. Za tři roky se dá udělat kus poctivé a smysluplné práce i v justici, ne, že ne.
Sečteno – na rozdíl od jiných právníků a politiků neshledávám fakt, že novému předsedovi NSS soudcovský mandát zanikne za tři roky, jako závažný, či dokonce ohrožující chod justice a právního státu.
Jaké stojí před NSS úkoly?
Nejsme v odborném periodiku, proto vyberu ten z mého pohledu nejvíce klíčový: NSS by měl více dbát na jednotu rozhodování krajských soudů, čímž přirozeně netvrdím, že se tak zatím nedělo. Nicméně toto je ze své prapodstaty nekonečný úkol. Jak známo, i soudci krajských soudů jsou vysoce nezávislé a kreativní osobnosti, což by při liknavosti NSS v tomto ohledu mohlo ve svých důsledcích vést ke skutečnosti, že by se jinak soudilo v Ostravě, jinak v Praze a jinak např. v Plzni, což je z pohledu (nejen českých) fyzických a právnických osob jako adresátů rozsudků v právním státě naprosto nepřijatelné.
Závěr
Nejvyšší správní soud je v zásadě dobře nastartován, myslím že dr. Mazanec ho může posunout opět o pár metrů dále, ale rozhodně nezačíná na zelené právní louce.
Bůh (či příroda) nadále ochraňuj nezávislé správní soudnictví jako maják stability v divokých mořích správně-právní každodennosti a politických turbulencí. Ostatně svoji skutečnou nezávislost NSS nedávno prokázal v souvislosti s kauzou tzv. zajišťovacích příkazů vydávaných finanční správou, o které jsme v Reflexu již psali.
Autor je právník a publicista
