Jak lobbista Rittig poráží státního zástupce Borgulu, chráněnce Lenky Bradáčové
Ivo Rittig může být spokojen. Soud jej osvobodil v kauze, v níž měl údajně z nelegálně získaných peněz použít pět miliónů k nákupu apartmánu a dvou rezidencí v zálivu Dubaj Marina a na umělém ostrově Palm Jumeirah. I když jde v tomto případě pouze o nepravomocný rozsudek, jde už o druhé vítězství Rittiga nad státním zástupcem Adamem Borgulou, který patří k chráněncům vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové.
Jak vůbec Borgula, který je považován za jednu z hvězd současné garnitury státních zástupců, k tomuto obvinění přišel? Jednoduše. Prostě vzal jednu transakci, a aniž by měl k tomu jakýkoli důkaz, prohlásil, že pochází z nelegálních peněz.
Soud nyní rozmetal jeho konstrukci napadrť. „Pokud by si státní zástupce přečetl předchozí rozsudek, nemohl očekávat nic jiného,“ komentovala soudkyně Borgulův postup.
Oleo Chemical
Není to totiž první případ, kdy aktivistický státní zástupce paranoicky konstruoval důkazy, které se před soudem ukázaly jako zcela absurdní. To důležitější vítězství Rittiga nad Borgulou se odehrálo loni v létě, kdy jej soud osvobodil v případě firmy Oleo Chemical, kde se dvě podnikatelské skupiny navzájem obviňují z tunelování. Naprosto nezajímavá kauza se stala atraktivní právě tím, že Borgula se do ní všemocně snažil zatáhnout vlivného pražského lobbistu a jeho právníky.
Rozsudek soudkyně Kateřiny Radkovské se přitom nakonec stal naopak obžalobou samotného Borguly. „Pokud státní zástupce dovozoval spolupráci obžalovaných z jednoho e-mailu, nelze vůbec dovodit, zda má jakoukoliv souvislost se žalovaným jednáním,“ konstatovala kupříkladu při zdůvodňování rozsudku.
Stejně tak soudkyně shodila se stolu další „zásadní“ důkazy – fotku ze společné dovolené některých obžalovaných v Izraeli, stejně jako to, že Rittig měl v telefonu číslo na dalšího z obžalovaných. Třešničkou na dortu se pak stal odposlech, který měl být klíčovým důkazem. Ve skutečnosti se zjistilo, že neměl s děním okolo Oleo Chemical nic společného.
Střet zájmů
Tažení proti Rittigovi je o to pikantnější, že Borgula od prosince 2010 do začátku roku 2012 seděl ve správní radě Transparency International, když ta právě v této době přišla s obviněním Rittiga z tunelování pražského Dopravního podniku.
Borgula jenom převlékl svůj aktivistický kabát a lobbistovi se pro změnu začal věnovat jako státní úředník. A tak dostal jak případ Dopravního podniku, který má jít po sedmi letech konečně k soudu, tak i další kauzy, v nichž Rittig figuruje „Nevidím v tom žádný problém,“ odtušila tehdy Bradáčová na otázku, zda v tom nevidí nepřípustný střet zájmů. Na rozdíl od ní ale soudy v Borgulově aktivismu problém vidí.
Autor je redaktorem České justice.
