Kauza Kavanaugh: Soudce odsouzen bez soudu aneb Křivé obvinění jako nástroj hledání pravdy?
Patrně jste také zachytili informaci, že americký Senát nakonec přece jen těsně potvrdil soudce Bretta Kavanaugha jako devátého člena amerického Nejvyššího soudu. Pro informační komplexnost dodáváme, že předmětné hlasování skončilo jen malým rozdílem 50 ku 48 hlasům ve prospěch Kavanaugha. Nadto průběh opakovaně a nedůstojně narušily působivé protesty v sále.
Kavanaugh byl a je de facto koněm prezidenta Trumpa. Zmíněný Trumpův nominant čelil několik posledních týdnů obviněním ze sexuálního násilí, jehož se prý dopustil v čase svého dospívání. Tedy před více než třiceti lety. Kavanaugh předmětná obvinění odmítal jako smyšlená a lživá.
Veřejnoprávní mlýn na útočné nesmysly
Kauzu jsme několikrát rozebírali i v Reflexu, mnohé o ní tedy bylo již řečeno. Nechtěl jsem se k ní tudíž již vyjadřovat, ale pak jsem narazil na naprosto neuvěřitelný článek z textového editoru pana Ivo Bystřičana – „Kauza Kavanaugh: Kariéry mocných mužů neničí neprokazatelná obvinění, ale jejich vlastní hysterie“, a to na oficiálním webu Českého rozhlasu.
Kdyby byl text psán na nějakém soukromém webu či blogu, tak nad ním jen mávnu rukou či jinou mužskou končetinou, ale k textu publikovaném na oficiální webové stránce veřejnoprávního rozhlasu a též odvysílaném na ČRo se musím stručně, avšak důrazně vyjádřit. Ostatně provoz ČRo je placený i z mého koncesionářského poplatku.
In medias res: Ivo Bystřičan na webu ČRo mj. napsal:
„Pro demokracii je to dobrá zpráva, byť by bylo Kavanaughovo obvinění křivé. Za prvé se hlasitě dává na vědomost, že nekonsensuální sexuální akt je nepřípustný. Za druhé, že čas jej nemaže a z autobiografie může vyhřeznout, kdykoli se to nejméně hodí. A co je nejdůležitější, dává najevo obětem, že je potřeba o tom mluvit, a čím dříve, tím lépe.“
Jako právník musím důrazně zakroutit hlavou zejména nad tvrzením o dobré zprávě ve spojitosti s křivým obviněním. To mi hlava opravdu nebere. Budeme za pár let s obdobnou logikou adorovat např. Adolfa Hitlera, který sice nechal vyvraždit X milionů Židů, avšak tím zahájil diskuzi o postavení Židů ve společnosti? Respektive tím dal „hlasitě na vědomost, že vraždění Židů je nepřijatelné“? Anebo budeme omlouvat skinheadské násilníky napadající Romy s tím, že chtěli posílit diskuzi o postavení příslušníků národnostních menšin v EU?
Bude možno i reklamovat Karlův most?
Dále nerozumím větě: „…dává najevo obětem, že je potřeba o tom mluvit, a čím dříve, tím lépe.“ Pro pět ran do orloje, to hovoří zmíněný veřejnoprávní publicista o nějaké jiné kauze?
Tím, že se zde zcela „kašle“ na institut promlčení – připomeňme zásadní fakt, Kavanaugh se sexuálního obtěžování měl dopustit před více než třiceti lety – se naopak posílá podstatný signál, šetřete si svá obvinění (lhostejno zda pravdivá, či nikoliv) na časy, až se bude „domnělý agresor“ ucházet o nějaký vlivný post.
S nadsázkou řečeno – jak by pan redaktor I. B. vnímal, pakliže by třeba Václava Havla v roce 1990 obvinila nějaká paní ze sexuálního obtěžování, které se stalo někdy po druhé světové válce na skautském letním táboře? Také by na něj I. B. útočil tak nemilosrdně, jak atakuje zlého republikánského soudce? Paradoxně soudce „odsouzeného“ bez jakéhokoliv řádného soudu.
Jak ví i studenti prvních ročníků právnických fakult, kdo šlape po institutech prekluze a promlčení, ten dupe i po právní jistotě ve společnosti.
Závěr
Pokud někdo uznává křivé obvinění jako férový způsob osvěty v boji proti kriminalitě, tak si zahrává s dynamitem. Nezapomínejme, že otrávený strom plodí zase jen otrávená jablka!
Pravda či lež, hlavně že se „o problémech mluví“? Tohle má být nějaké nové pojetí právního státu?
Autor je právník a VŠ pedagog
