Prozrazení tajné mise české armády v Afghánistánu je nezodpovědné a hloupé
Lidové noviny se před několika dny pochlubily se svým úlovkem – zveřejnily exkluzivní zprávu, že příslušníci 601. skupiny speciálních sil generála Moravce z Prostějova „pomstili“ v Afghánistánu smrt tří českých vojáků, kteří zde byli v srpnu zabiti při útoku sebevražedného atentátníka. Čeští vojáci spolupachatele vypátrali, jednoho z nich zabili a dalšího zajali. Jenže zveřejnění informace o tajné operaci je nezodpovědné a svým způsobem nebezpečné.
Speciální síly z Prostějova působily a působí v Afghánistánu již mnoho let. Určité informace se o tom vždy objevovaly (ostatně jednotka je má na svém webu), ale podrobnosti zůstávají utajovány a má to své velmi dobré důvody. Jednak zde vojáci plní náročné bojové úkoly, při kterých se dostávají do přímého střetu nejenom s ozbrojenci, ale nastávají i konfliktní situace s civilisty. Navíc do nevyzpytatelné země se vracejí opakovaně a plní i zpravodajské úkoly. Proto má většina úkolů zůstat v utajení. Ostatně podle některých informací byli čeští speciálové na tajné misi v součinnosti s americkou armádou také v Sýrii a podrobnosti nikdy zveřejněny nebyly.
Je otázkou, zda se teď chtěl někdo „pochlubit“ tím, že čeští vojáci pomstili své kolegy v Afghánistánu. Není asi ani náhoda, že zpráva se objevila v novinách, které patři-nepatří premiérovi Andreji Babišovi. Ať už je to jakkoli, stala se chyba.
Akce speciálních sil, jak je obvyklé ve všech zemích, mají zůstat utajeny (vzorným příklad je v tomto směru Izrael a ten skutečně velmi dobře ví, co činí) a poznatky o nich mají být odtajněny pouze po delší době, nebo když je k tomu zvláštní důvod. Tím bylo například v roce 2011 zabití teroristy Usáma bin Ládina v Pákistánu, které provedly americké speciální síly. Ostatně, prý jim v tom tehdy pomohly i informace českých vojenských zpravodajců.
Aby bylo jasné, o co jde, můžeme to dokumentovat na jedné misi 601. skupiny speciálních sil generála Moravce z let 2008 a 2009, která také proběhla v Afghánistánu. Tehdy provedli naši speciálové na 200 bojových operací. Jakou taktiku použili a kolik například u operací bylo zabito či zajato rebelů (ale i civilistů, tak to ve válce chodí), nebylo zveřejněno. Vždyť mise byla v mnoha směrech utajovaná. Základnu naší jednotky v provincii Uruzgán v centrálním Afghánistánu jsem přesto s fotografem Herbertem Slavíkem navštívil, ale dohoda byla jasná: Vy se podíváte, jak pracujeme, ale žádáme o nezveřejňování podrobností, protože by to mohlo ohrozit bezpečnost vojáků. Srdce novináře u toho sice pláče, ale vyhověli jsme a nepsaná dohoda platí do dnešních dnů. Pokud jde o bezpečnost vojáků, tak podobný požadavek je legitimní a správný. Jen prozradím, že základna se jmenovala Anaconda.
Teď se ale všichni (vojáci, politici i novináři) tváří, že nikdo neví, odkud informace, která se před několika dny objevila v Lidových novinách, unikla. Zveřejnění bylo ale nezodpovědné a hloupé. Kritici působení českých vojáků v cizině se teď mohou ptát: Kdo vydal rozkaz k této misi? Schválila to vláda? Když o působení našich vojáků v zahraničí rozhoduje Poslanecká sněmovna hlasováním, lze provádět podobné akce bez jejího vědomí? Otázek může být hodně, ale když se začnou veřejně rozebírat, ztrácí potřebné utajení podobných zásahů smysl a logiku.
Nepřítel v Afghánistánu také nevytrubuje do světa, jakou taktiku a strategii používá. Ostatně 5 našich vojáků bylo zraněno při dalším útoku ve středu odpoledne. Ne všechny podrobnosti se o tom mají ihned zveřejnit, přestože tlak médií je velký. Válka je totiž i soubojem taktik a někdy je lepší, když něco zůstane pro veřejnost zastřeno. Pokud je něco z dobrých důvodů tajné, má to zůstat tajné. Jinak příště nad něčím hořce zapláčeme.
