ČNB opět „zdražuje“ peníze. Přijde bída na kozáky a začne si stát opět půjčovat peníze od svých občanů?
Česká národní banka ve čtvrtek (a letos již popáté) zvýšila úrokové sazby a fakticky tím zdražila hodnotu peněz. V praxi to znamená, že podraží půjčky a hypotéky. Správně by se mělo zvýšit i úročení vkladů či spořicích účtů, ale většina tuzemských bank stále vytahuje z klobouku nové a nové důvody, proč k tomu nedojde. Zvýšení úrokových sazeb však bude mít ještě další aspekt a ten pocítí i vláda.
Ta si totiž každoročně půjčuje stovky miliard korun na refinancování starých dluhů a úhradu těch nových, a rostoucí úroky tak zatnou do účetní bilance eráru pořádně silný drápek. Za dob ministrování Miroslava Kalouska to stát řešil tak, že si půjčoval i od obyčejných lidí. Když do vlády a na ministerstvo financí nastoupil Andrej Babiš, spořicím dluhopisům pro občany učinil přítrž. Následně se holedbal, jak byly tyto dluhopisy pro stát nevýhodné a že díky jeho makání tu jsou záporné úroky, tedy stav, kdy investoři dokonce státu platí za to, že mu mohou půjčit peníze.
Jenže loni v dubnu loňského roku nastal konec intervencí, kdy Česká národní banka (ČNB) uměle znehodnocovala korunu, a měna začala posilovat. Nyní je situace poněkud jiná. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem ČNB. Banka tak hledá způsob, jak ekonomiku ochladit, a proto sáhla k opakovanému růstu úroků. Vláda si na finančních trzích už dávno nepůjčuje na záporný úrok. Naopak, například úrok u dvouletých státních dluhopisů je nejvyšší za posledních šest let. Podle ekonomů se teď ukazuje, jak neprozíravá byla sázka státu na krátkodobé dluhopisy.
Když to převedeme do lidské mluvy, financování státního dluhu stále více zdražuje. Rozpočet tedy bude muset každým rokem vydat více peněz na úroky, které platí investorům. Tím pádem v rozpočtu budou finance chybět nebo bude nutné zvyšovat schodek rozpočtu. Nyní však podle odhadů bank a dalších renomovaných institucí dochází k ochlazení růstu české ekonomiky, což bude mít za následek menší příliv daňových příjmů. Stát však bude potřebovat na refinancování svých dluhů stále více.
Kde pak brát peníze? Buď u bank a velkých investorů, kteří budou státu půjčovat stále dráž, anebo bude muset stát přijít s prosíkem za běžnými lidmi a nabídnout jim spořicí dluhopis. Babiš sice před časem na něj naházel tuny špíny, ale v době svého největšího rozmachu měl stát od občanů takto vypůjčeno přes 80 miliard korun.
Nyní se možná blíží velký návrat. Na ministerstvu financí tajemně mlží a opakují mantru, že celý projekt aktivně analyzují. Je tedy možné, že brzy stát k němu přistoupí. Nyní jde o to, jaký úrok v takovém případě nabídne. Je logické, že se bude snažit, aby byl co nejmenší. Pokud však mají Češi nějakou svoji hrdost, neměli by skočit na udičku a nechat se utáhnout na nějaký směšně nízký úrok. Nyní je však otázkou, zda ANO i Andrej Babiš skloní hlavu, čímž dají najevo, že přišla bída na kozáky, a začnou žadonit o půjčky státu u běžných lidí. Docela by mne potom zajímala nějaká televizní debata na toto téma mezi Babišem a Kalouskem.
