Náš stát, naše pravidla: Zakažme zahalování obličeje na veřejnosti
Zatímco v těchto dnech všichni do omrzení řeší další kauzy pana Babiše a jeho rodiny, rád bych se nyní věnoval jiné důležité věci. Hnutí Svoboda a přímá demokracie pro mnohé kontroverzního předáka Tomia Okamury připravilo úpravu zákona, kterou by se zakázalo zahalování tváře na veřejnosti. Podtrhněme na veřejnosti, doma ať si nadále každý dělá, co chce. Samozřejmě pokud tím neporušuje jiné platné české zákony.
Tomu, kdo by zákon porušil, tím, že by nosil třeba šátek přes obličej, by hrozila maximální pokuta deset tisíc korun. Tedy nic drastického. Spíše taková preventivně – výchovná sankce. Když ji porovnáme kupříkladu se sankcemi na úseku ochrany osobních údajů, které přineslo populární GDPR, tak jde o svým způsobem opravdu bagatelní pokutu.
Nejsme a nebudeme jediní
Z Česka by přijetí této právní normy nečinilo žádný ostrůvek netolerance, jak se nám dříve snažili namluvit někteří aktivisté. Je zapotřebí konstatovat, že obdobné zákonné předpisy platí kupříkladu v sousedním Rakousku, Francii či v jinak hodně liberálním Dánském království.
Proč je dobré návrh podpořit
Jak je dlouhodobějším čtenářům mých textů zřejmé, rozhodně nepatřím mezi podporovatele Okamurova hnutí, nicméně zde jsem nucen vystoupit ze své komfortní zóny a říci, že citovaný návrh novely přestupkového zákona v zásadě vítám. Nebudu jej tedy planě kritizovat jen proto, kdo jej navrhuje, z toho jsem již opravdu „vyrostl“.
In medias res: co je nutné pokládat za klady zákazu zahalování na veřejnosti?
Především je spatřuji v rovině bezpečnostní a trestně-právní. Zákaz zahalování určitě prospěje v boji s terorismem, prosím, neříkejme, že u nás terorismus dnes nehrozí. Musíme se připravovat na budoucí problémy, ne se stále dívat do minulosti. A nemyslím zde jen na terorismus islámský. Dalším prvkem ze zmíněné bezpečnostní množiny je účinnější prevence v boji s dalšími trestnými činy a vlastně i přestupky.
Čtenáři či čtenářky nemusí být přímo Sherlockem Holmesem či Vítem Bártou, aby pochopili, že zahalení tváře de facto znemožňuje identifikaci zahalené osoby, a tedy i mj. nabourává práci zejména našich policistů potažmo státních zástupců.
Rovnoprávnost žen – máme 21. století, ne středověk
Další důvod pro přijetí novely vidím v ochraně rovnoprávnosti žen. V této souvislosti mne zaráží, že zatímco když někdo např. plácne ženu či dívku po hýždích, spustí se neuvěřitelně silné, takřka globální „#metoo“, ale když jsou miliony žen v různých zemích světa nuceny (ať již rodinou či manžely) neustále používat burky anebo nikáby, tak je ticho na feministické pěšině? Přijde vám to normální? Proč obdobnou úpravu zákona již dávno nenavrhly feministické kruhy?
Výjimky budou – lyžaři a herci, nebojte se
Návrh předmětného zákona zaplaťpánbůh pamatuje i na různé legitimní výjimky – např. na lyžaře nebo motorkáře obojího pohlaví. Stejně tak si budou moci tváře nadále zakrývat herci na divadle, v televizi i ve filmu.
Dokonce při správné aplikaci zákona si budou moci své „ksichtíky“ skrývat i tzv. youtubeři během své „umělecké produkce“, takže zejména naši mládežníci mohou být dále v pohodě.
Závěrečné odhalení o zahalení
Ačkoliv v jiných věcech, především ekonomických, jsem jako liberálně smýšlející právník a publicista proti zbytečným zákazům a nařízením, v této oblasti jej v principu vítám.
Je to naše země a máme tedy právo si určit, jaká zákonná pravidla zde budou platit. Ostatně nebudeme zdaleka jedinou zemí z evropské rodiny, ve které obdobný bezpečnostní zákaz bude součástí právního řádu.
