Babiš u Kunderů: Žert aneb Slavného spisovatele vrací do Česka slavný estébák
Zatímco část národa se v sobotu 10. listopadu třásla na nedělní svatomartinskou husu a příslušné víno, dvě polarizující osobnosti se sešly v jednom pařížském bytě a posléze společně pojedly v restauraci. Český premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš a francouzský spisovatel českého původu Milna Kundera si podle slov prvního zmíněného „neskutečně rozuměli“, jak neopomněl zmínit na sociálních sítích. Společné mají třeba to, že byli oba nařčeni z udavačství. Ale zrovna o tom ti dva asi nemluvili.
Český Facebook a Twitter se při sobotě poněkud rozrušily – to když se tuzemský nejpopulárnější (a zároveň spolu s prezidentem republiky mediálně nejkritizovanější) politik na svém opečovávaném facebookovém profilu pochlubil, že se setkal s nejznámějším žijícím spisovatelem. Milan a Věra Kunderovi přijali muže, jenž už šest let rozděluje českou společnost, a jeho manželku Moniku ve svém pařížském bytě. „Nejvíc mě zaujala lampa s nápisem Je m’en fous neboli Kašlu na to,“ dodává mediálně zkušený premiér použitím detailu na věrohodnosti svým slovům o setkání.
Poté prý spolu oba manželské páry strávily tři hodiny v autorově oblíbené restauraci – je mimochodem zvláštní, že do ní poté, co provozovatelé její zdi poseli citáty z Kunderových děl, spisovatel nepřestal chodit, už ze skromnosti. Společného selfíčka z premiérovy ruky jsme tentokrát výjimečně zůstali ušetřeni, Milan Kundera se fotografovat nenechává. Tohle by nezvládl zařídit ani Babišův píárista Marek Prchal.
Vrána k vráně
Vrána k vráně sedá!, hněvali se tuzemští opinion leadři ve virtuálním prostoru. A nepsali jen o zatrpklosti obou mužů vůči médiím nebo o jejich členství v KSČ (Milan Kundera vstoupil roku 1948 a po dvou letech byl vyloučen, roku 1956 mu bylo členství obnoveno a roku 1970 byl vyloučen již definitivně; Andrej Babiš byl členem KSČ v letech 1980–1989). Právě před deseti lety vyšel v Respektu (č. 42/2008) obsáhlý text historika Adama Hradilka a redaktora zmíněného týdeníku Petra Třešňáka popisující, jak Milan Kundera v březnu 1950 udal člena protikomunistického odboje Miroslava Dvořáčka; kauze tehdy věnoval svou titulní stranu i deník New York Times, což se českým věcem veřejným prakticky nestává.
Agent-chodec Miroslav Dvořáček byl podle všeho na základě spisovatelova udání zatčen a za zběhnutí, vyzvědačství a velezradu odsouzen na dvaadvacet let, z nichž čtrnáct protrpěl v pracovních lágrech a uranových dolech. Milan Kundera obvinění rezolutně odmítl a v telefonickém rozhovoru s ČTK z 13. října 2008 je označil za „atentát na autora“, ačkoli podle tvrzení Adama Hradilka byl o článku zpraven prostřednictvím odfaxování žádosti o rozhovor a nástinu obsahu článku na domácí linku Kunderových.
Andrej Babiš byl pro změnu podle dokumentů zveřejněných slovenským Ústavem paměti národa (ÚPN) od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti; podle dochovaných záznamů se agent Bureš, registrační číslo 25085, s příslušníky StB setkal sedmnáctkrát a je zmíněn v jejích dvanácti různých svazcích. Premiérovy soudní spory v této věci nadále probíhají.
Sondu Babiš u Kunderů si přečtěte v novém tištěném Reflexu, který vychází ve čtvrtek 15. listopadu.
