Mayová bojuje o přežití v čele vlády a brexit míří do další slepé uličky
Souboj o podobu a vlastně i přežití brexitu dospěl v těchto dnech na další, rozhodující křižovatku. Po měsících dlouhých jednání se vyjednavačům britské vlády a Evropské unie podařilo dospět k návrhu dohody o podmínkách odchodu Spojeného království z Evropské unie. Vyhráno ale brexit zatím určitě nemá.
Britská premiérka Theresa Mayová totiž zatím stále kličkuje ve změti naprosto protichůdných zájmů a je vlastně trochu překvapivé, že se dokázala za těchto podmínek již dva roky udržet v čele vlády. Nyní se pokusila vsadit na kompromisní dohodu o podmínkách brexitu, ale první reakce po jejím zveřejnění naznačují, že dohoda může zůstat mrtvě narozeným dítětem, protože bude mít jen malou šanci na schválení v britském parlamentu.
„Dočasná“ celní unie
Dohoda mající délku 585 stran totiž obsahuje minimálně jednu věc, která je pro zastánce tvrdého brexitu naprosto nepřijatelná. Problém, jak zajistit, aby mezi samostatným Irskem a britským Severním Irskem nemusela být obnovena klasická hranice, byl totiž při jednáních vyřešen navrhovaným vznikem dočasného „společného celního území,“ jež by zahrnovalo území EU i Velké Británie. Fakticky by tak Velká Británie zůstala se zbytkem EU v celní unii. Vznik (respektive uchování) celní unie ovšem Mayová původně odmítala a slib, že k ní nedojde, obsahoval i volební program konzervativců v posledních britských parlamentních volbách.
Návrh dohody nyní navíc obsahuje ustanovení, že „dočasné“ společné celní území může být zrušeno pouze na základě souhlasu obou stran – jak sedmadvaceti členských států EU zbylých po brexitu, tak Velké Británie. To je mimochodem druhý moment, který zastánce tvrdého brexitu v řadách premiérčiny strany od středečního večera přivádí do varu. Nejenom že jim je předložena nenáviděná celní unie, již považují za pouze polovičatý odchod z EU, ale ještě má být tato úprava vztahů s EU nastavena tak, že samotná Británie z ní nebude moci odejít. „Dočasnost“ celní unie tak pro ně vypadá asi jako „dočasný“ pobyt sovětských vojsk u nás po roce 1968.
Theresa běží o život
Mayové se včera podařilo návrh dohody po pětihodinové diskusi protlačit konzervativní vládou, ale od čtvrtečního rána na to někteří ministři, kteří chtějí „čistý“ brexit, reagují podáváním rezignací na členství ve vládě. Nejvíce pozici premiérky Mayové oslabil odchod ministra pro brexit Dominika Raaba, jenž působil v úřadu jen několik měsíců a byl symbolem toho, že část zastánců tvrdého brexitu premiérku stále podporuje.
To se po zveřejnění dohody očividně změnilo a zastánci tvrdého brexitu v řadách premiérčiny Konzervativní strany začali ve čtvrtek ráno otevřeně volat po hlasování o vyslovení nedůvěry Therese Mayové. O něm podle stanov strany hlasuje celý poslanecký klub konzervativců. Celá procedura se ovšem spustí pouze, pokud předseda speciálního „Výboru 1922“ obdrží od 15 % členů klubu (aktuálně 48 poslanců) dopisy požadující hlasování o důvěře v lídra strany. Podle odhadů médií mají zastánci tvrdé verze brexitu dostatek hlasů, aby si hlasování o důvěře v Theresu Mayovou nyní vynutili.
V samotném hlasování by ovšem odpůrci Mayové museli získat nadpoloviční většinu členů poslaneckého klubu, aby docílili jejího odvolání a vypsání nové volby lídra strany. To se nyní jeví jako téměř vyloučené. Většina konzervativních poslanců si totiž uvědomuje, že pád Mayové by mohl znamenat vypsání předčasných voleb, jejichž výsledek není předem jasný a mohl by vyústit i v nástup silně levicového lídra labouristů Jeremyho Corbyna do čela kabinetu.
Mayová tedy pravděpodobně v čele strany i kabinetu zůstane, ale nebude mít dost síly, aby složitě vyjednanou dohodu s Bruselem protlačila britským parlamentem. Opoziční strany totiž taktizují a vedení labouristů chce z jednání o brexitu hlavně „vytřískat“ vypsání předčasných voleb. Jejich lídr Jeremy Corbyn totiž není žádným velkým zastáncem EU a kvůli předčasným volbám rád zariskuje možnost, že vše skončí brexitem bez dohody, kdy Británie nebude mít po březnu 2019 s EU žádné nadstandardní vazby. Opoziční liberální demokraté a skotští i velšští nacionalisté naopak stále věří, že odmítnutí aktuální dohody může vést k druhému referendu a nakonec i k úplnému opuštění od brexitu.
Mayová v čele vlády proto zůstane rukojmím těch svých poslanců, kteří chtějí tvrdý brexit, a dohodu parlamentem pravděpodobně neprotlačí. Pak se bude muset ale stejně rozhodnout mezi třemi zbývajícími možnostmi. První by znamenala pokus o otevření dohody s EU a vyjednání nových podmínek, jenže to bude Brusel jen těžko akceptovat. Pak už zbudou jen dvě varianty: „nejtvrdší“ brexit bez dohody s EU nebo druhé referendum, v němž při dvou možnostech odpovědí (odejít vs. zůstat) v průzkumech lehce vede podpora pro setrvání v EU. A stejně by to dle průzkumů dopadlo, i kdyby Britové hlasovali o třech možnostech: aktuální dohodě (pro 14 %), brexit bez dohody (32 %), setrvání v EU (54 %).
Dnešní rychlé průzkumy ovšem také ukazují, že Britové v těžké době nechtějí přepřahat v čele vlády. Theresa Mayová se těší ze všech politických lídrů největší důvěře a Britové si podle průzkumů myslí, že právě ona nejlépe zvládne obtížnou situaci s brexitem. Trochu už ale pozice britské premiérky připomíná bájného převozníka do podsvětí Charóna, od něhož nikdo nechtěl převzít jeho veslo.
Vývoj s brexitem každopádně bude nadále turbulentní a nic není zatím jisté.
