Marek Stoniš: Nehledejme za Babišem spiknutí, jenom mocichtivého megalomana
Nejsem příznivcem spikleneckých teorií. Zvláště ne těch, ve kterých je mi přidělena role užitečného idiota. Takže třeba nevěřím, že listopad 1989 byl předem domluven někde na ústředí KGB v Moskvě, a to včetně zvolení Václava Havla prezidentem.
Divoké teorie o pravém pozadí některých dějinných zvratů nebo událostí předpokládají, že jejich příjemce má nedostatek informací a bujnou fantazii. A navíc, realita povětšině bývá mozaikou více či méně nudných příčin a souvislostí. Jako třeba to, že socialismus sovětského typu se ekonomicky vyčerpal, obyvatelstvo ztratilo zbytky víry, že diktatura proletariátu mu může, byť někdy ve vzdálené budoucnosti, zajistit materiální blahobyt, a tak se celý koncentrák marxismu-leninismu zhroutil jako domeček z karet.
Jistě, vítězové mohli být k poraženým méně velkorysí a zakázat třeba komunistickou stranu. Ale proč? Přelilo by se snad její voličstvo k demokratům? Zkušenosti zemí, v nichž se o to pokusili, jsou průkazně negativní. Pokud ovšem věříme, že se Václav Havel už před Listopadem dohodl s nějakými tajemnými kágébáky na převzetí moci po zhroucení socialismu, můžete věřit taky tomu, že se v roce 1938 domluvil Adolf Hitler s Edvardem Benešem, že po porážce nacismu nebude bránit přijetí Benešových dekretů a vyhnání sudetských Němců z Československa.
Náš premiér Andrej Babiš podobným teoriím ovšem věří; před časem se nechal slyšet, že celý Listopad, včetně výměny Husáka za Havla, byl dopředu domluven. Kdybychom byli jako on, klidně bychom tedy mohli předpokládat, že v Moskvě kromě nejvyšších personálních rošád domluvili i generální pardon pro estébáky, kteří pracovali v zahraničním obchodě. Ty nechá nová moc podnikat, využívat starých kontaktů při budování soukromého byznysu a nakonec i zakládat politická hnutí proti korupci v politice.
Ani to se mi ovšem nezdá, přestože si můžu při každém Babišově veřejném vystoupení vykroutit hlavu, že něco takového musí být bílý kůň a výsadek temných sil, majících jeho prostřednictvím jediný cíl – rozvrátit náš polistopadový režim od základů.
Proto jsou mi také cizí teorie vycházející ze známého hesla „cui bono“, tedy v čí prospěch se všechno to aktuální antibabišovské hnutí vlastně spustilo. Jsou za ním byznysové zájmy při plánované dostavbě Temelína? Nebo jej chtějí svrhnout příznivci Istanbulské smlouvy a globálního paktu o migraci? Nebo… nebo to je vlastně jedno.
Celá kauza je totiž jednoduše kriminální povahy; fakta provázející podezření z porušení dotačních pravidel při stavbě Čapího hnízda jsou snadno dohledatelná i z otevřených zdrojů, včetně všech lží, kterými je opentlil hlavní podezřelý – stíhaný předseda české vlády. A že do všeho zatáhl svoji nejbližší rodinu a blízké lidi? To vypovídá o jeho charakteru, nikoli našem.
Jestli se v tomto směru dá mluvit o spiknutí, tak jen o spiknutí všech špatných vlastností jednoho mocichtivého bezskrupulózního politického a podnikatelského megalomana. A že jich bohužel není málo.
Text vyšel také jako editorial tištěného Reflexu č. 46/2018.
