Česká televize vládne všem. Musí však být nezávislejší než soudy nebo národní banka?
Dne 18. listopadu 2018 jsem na Reflexu.cz publikoval text „Jste pro zvýšení televizních a rozhlasových poplatků? Já tedy určitě NE!“ Článek vyvolal řadu reakcí, jak negativních, tak i pozitivních. Každý autor je přirozeně rád, pakliže čtenáře jeho dílko zaujme. Koneckonců kdo tvrdí, že ho názory čtenářstva nezajímají, je většinou pokrytec.
Rád bych se proto stručně vyjádřil ke dvěma nejčastějších „výtkám“, které mají obecnější přesah, tudíž by reakce na ně mohla být interesantní i pro další čtenáře a čtenářky.
TV nezávislejší než soudy nebo ÚOHS?
Opakující se výhradou bylo, že pokud by se Česká televize platila přímo ze státního rozpočtu, a nikoliv ze zvláštního koncesionářského poplatku, jak je tomu dnes, tak by údajně došlo k ohrožení její nezávislosti.
Sancta simplicitas!
Dobří lidé, je snad v Česku ohrožena nezávislost soudů, policie či kupříkladu univerzit tím, že jsou financovány ze státního rozpočtu? Proč jsme tedy doposud ještě nezavedli speciální poplatek na správu soudů či na činnost státních zastupitelství? Ergo kladívko, v čem spočívá výjimečnost České televize (resp. rozhlasu), že si alespoň podle části politiků zaslouží zvláštní a velice drahý systém financování?
Připomeňme si, že náklady na vybírání peněz rozhlasových a televizních poplatků jsou např. ve srovnání s náklady na správu daní trojnásobně vyšší!
Druhou opakující se polemikou bylo, že Česká televize musí dostat navýšení poplatku, jelikož prý plní celou řadu nezastupitelných funkcí, a i proto údajně musí vysílat na tolika kanálech.
Já si zde kladu jinou otázku – pro pět ran do posvátného televizoru, proč musí Česká televize vlastně vysílat na tolika kanálech?
Projdeme-li si program našich pěti, resp. šesti (Déčko a Art vysílají na jednom) veřejnoprávních kanálů, narazíme na spoustu plevelných pořadů, které nemají s opravdovou veřejnoprávností v principu pranic společného. Proč někomu brát peníze pod pohrůžkou veřejného násilného donucení, když nebude chtít přispět na pořady typu: StarDance – taneční show, Banánové rybičky – Zábavná talk show Haliny Pawlowské, tentokrát na téma "jak přežít trapasy".
Anebo např. na pořad Golf Minute Magazine nebo Česká pokerová tour a desítky dalších obdobných. V čem spočívá veřejnoprávnost golfu, pokeru či vyprávění anekdot a životních rad paní Pawlowskou? Abych byl pochopen správně, v zásadě nemám nic proti těmto kratochvilným žánrům, ale proč je nevysílají komerční televize, resp. proč je mají povinně a každoměsíčně hradit všichni občané, kteří mají doma zavedenu elektřinu? Rozumíte tomu někdo?
Závěr – blokované kanály
Na konec musím napsat, že velice zajímavým experimentem by bylo zakódovat veřejnoprávní kanály, a následně tak skutečně objektivně zjistit, kolik občanů by si je dobrovolně zaplatilo.
Mám důvodné podezření, že mnozí politici a televizní pracovníci by byli velice překvapeni, jak málo Čechů, Moravanů, Slezanů a Romů by kódovací poplatek uhradilo, a kolik lidí tedy reálně stojí o tuto dnešní „veřejnou službu“ naší vaší televize.
Autor je právník a VŠ pedagog
