Bohumil Pečinka: Učitel Fiala a gangster Babiš aneb Co nám ukázalo jednání o vyslovení nedůvěry vládě
Dnešní jednání Poslanecké sněmovny o vyslovení nedůvěry vládě odstartovaly dva projevy: šéfa opozice Petra Fialy (ODS) a premiéra Andreje Babiše (ANO). Šlo o dva odlišné světy nejen z hlediska obsahu, ale i způsobu prezentace.
Petr Fiala přednesl zcela svůj nejlepší projev od svého vstupu do politiky. Jeho základní myšlenka ve stylu nemluvme o Babišovi, ale o tom, jestli politik s takovým střetem zájmů a propletencemi osobních a byznysových zájmů je schopen řádně vykonávat úřad premiéra, byla originální a nosná. Všichni, kdo chtějí vědět víc, ať si jeho projev přečtou, protože je silný a hluboký. Má však podstatný nedostatek.
Už z prvních mediálních reakcí bylo jasné, že nezachytily podstatu jeho vystoupení. Nebyla to jen jejich chyba. Fialův text byl přesně tím typem psaného projevu, který musí člověk číst a zatrhávat si jednotlivé pasáže. Podstatou parlamentního vystupování (z latinského parlare – řečnit) je mluvený projev. V tomto smyslu Fiala nerozsvítil pomyslnou baterku zhmotněnou do jednoho sloganu, a proto není jisté, jestli někdo jeho projev ocení a vůbec zaznamená.
O důvod víc, že na Fialovi nebyly patrné žádné emoce od radosti až po naštvání, což je z hlediska vystoupení přenášeného televizí důležité. Tím vším Fiala svoje myšlenky zakopal pod koberec. Když si text přečtete, rozhodně si řeknete, že by to někdo v jiné formě mohl přednést v jakémkoli západoevropském parlamentu.
Také Andrej Babiš měl jeden z nejlepších projevů své politické kariéry. Na rozdíl od učitelského projevu Fialy zvolil emoční a symbolickou formu, nazvěme ji „Pohádky ovčí babičky“. Už způsobem neustále se měnící intonace naznačoval, že čte pohádku, jejímž základem jsou různé archetypy dobra a zla, obrazy pronásledujících novinářů a pronásledované rodiny, úskoky, křivdy a zlo, které musí být pravdou poraženo, protože jak řekl sám premiér Babiš, „pravda je na mé straně“.
Když se vcítíme do jeho složité situace, vyjde nám jeho projev jako nejlepší z možných obran proti jeho kritikům – vtáhnout do hry rodinu, zaštítit se mediálně uznávanými autoritami (Höschl), detailně popisovat projevy zákeřných nemocí a do toho demonstrovat péči o seniory a voličské profesní skupiny (hasiči, učitelé, policie, státní správa). Nemělo to chybu. Vlastně jen jednu: nesměl by to říkat člověk, který se čas od času chová jako gangster.
Oba projevy, Fialy i Babiše, je nutné ocenit o to víc, když se člověk zaposlouchal do následujících vystoupení. Předseda Pirátů Ivan Bartoš, který vypadá velmi nekonformně, přednesl natolik sterilní projev, že svou razancí a silou myšlenek působil jako prázdný sáček od koblih.
To předseda SPD Tomio Okamura zase nebyl schopen ani z papíru přečíst, co mu napsal jeho poradce Večerníček. Parlamentní debata bude zřejmě pokračovat do večerních hodin.
