Brněnští občané odmítají, že by jejich domov byl městem
Manželé Novákovi z brněnského náměstí Svobody, ale i řada dalších obyvatel moravské metropole dali jasně najevo, že sdílí na své město podobné názory jako obyvatelé zbytku republiky. I podle samotných brněnských občanů do Brna nepatří žádné velkoměstské jevy a na ulicích to má vypadat jako na vsi. Je to obdivuhodná míra sebereflexe, gratuluji!
Většina Brňanů, kteří byli tak šťastni ve svém rodném městě, že raději žijí v Praze, nedá na dobrou pověst svého rodiště dopustit, a považuje ho za moravskou metropoli. Sami rodáci, obyvatelé Brna, kteří tam zůstali, je nyní usvědčují ze lži. Oni sami – Brňané – letos vyvíjejí nemalou snahu, aby na brněnských ulicích panovaly čistě venkovské poměry a aby Brno nepřipomínalo město, či dokonce velkoměsto ani náznakem.
A bude ticho!
Brno loni zasáhly nálezy Nejvyššího a Ústavního soudu. Soudy daly za pravdu manželům Novákovým, kteří bydlí v centru Brna na náměstí Svobody, místě trhů, a léta si stěžují na dle jejich názoru neúnosný hluk, jenž akce provází. Novákovi, jak referuje iDnes, letos s odvoláním na zmíněné verdikty podali k soudu žádost o výkon rozhodnutí, protože Brno podle jejich názoru nerespektuje rozsudek a na ulicích a náměstích Brna dosud není ticho jako na vsi.
Petr Štika, tajemník městské části Brno-střed, jež akce na náměstí povoluje, pak vysvětloval novinářům, že se Brno bude pouličně ztišovat. Řada akcí se podle něj proto letos vůbec nezvučí – třeba folklorní vystoupení. Jinde, například při sportovních akcích, radnice nedovoluje pouštět hudbu a moderování z vysílání rádií a ztlumit se musely na akcích i zesilovače.
Ale Brňanům nevadí jen hluk: „V řadě případů se nám daří domluvit se s těmi, kteří si stěžují, a udělat taková opatření, aby byli spokojení. To platí třeba v případě klubu Bajkazyl na Dornychu, Baru 999 na Bratislavské nebo v ulici Kozí, kde obyvatele rušily předzahrádky.“ Takže kromě městského ruchu vadí brněnským občanům i další typický příznak města – předzahrádky před kavárnami. Podobně jako pouliční ruch, i ty najdeme na vsi jen zřídka.
Hlučné trhy
Obydlená zatáčka před Vídní nebo Brnel jsou nejčastější označení města Brna užívaná Nebrňany. Nynější tichomilné a protizahrádkovské iniciativy brněnských ukazují, že jde o velmi trefná a plně adekvátní označení. K městu totiž zcela neodmyslitelně patří ruch. O prostorných tržištích – jaké nyní je na náměstí Svobody v Brně – hovoří již epos o Gilgamešovi, nejstarší kniha našeho kulturního okruhu. Jeho děj se odehrává v Urúku, „městě prostorných tržišť“. A protože na trhu je mumraj jak na trhu, byl ruch už v Urúku.
Patří totiž zcela neodmyslitelně k městu a jeho běžnému chodu. Jak jsou staré předzahrádky před kavárnami, zda i ony mají původ v neolitu, se mi nepodařilo dohledat, ale minimálně ve střední Evropě jsou široce rozšířeným jevem nejméně od počátku dvacátého století a k městu patří stejně neodmyslitelně jako městský ruch. Nyní však brněnští oba tyto městské fenomény rázně odmítli a chtějí zavést na brněnských ulicích poměry typické pro vesnici.
Velký respekt!
Proto nejen manželům Novákovým z náměstí Svobody, ale i rodinám z Dornychu děkuji, že nahlas odmítli možnost, že by Brno mohlo být městem nebo, nedej pánbůh, velkoměstem. Sami jeho obyvatelé si uvědomují, že Brno městem není, chtějí tam mít klid jako na vsi a je třeba jim vyhovět. Je to velká míra sebereflexe, já mám o Brnu podobný názor už léta a děkuji Brňanům, že to konečně řekli nahlas. A sám za sebe slibuji, že Brno už nikdy, ale opravdu nikdy v životě neoznačím pro tu lokalitu skutečně neadekvátním slovem „město“.
