Osobní vzpomínka na George Bushe st.: Václavák bouřil při jeho projevu nadšením, Češi milovali Ameriku
Rok 1990 byl pro Československo výjimečný v tom, že k nám tehdy v únoru přijel poprvé na návštěvu tibetský dalajlama. V dubnu jej následoval papež Jan Pavel II. a v listopadu dorazil George H.W. Bush. Stal se tak prvním americkým prezidentem, který kdy zavítal do Československa. Bush sice strávil v Praze pouze jeden den, byla to ale ohromná událost, která nebude v případě prezidentů USA už překonána.
Češi a Slováci tehdy žili na euforické vlně nově nabyté svobody a demokracie a Amerika byla považována za našeho největšího přítele. K tomu významně přispěla i osoba prezidenta Bushe, který zemřel v pátek ve věku 94 let.
Pamatuji si, jak jsem také na první výročí listopadové revoluce v roce 1990 vyrazil na Václavské náměstí, abych viděl na vlastní oči George H.W. Bushe. Situaci jsem ale trochu podcenil, protože když jsem dorazil směrem od Opletalovy ulice, bylo obrovské náměstí už zcela zaplněné. Jen těžko jsem se prodíral davem a zůstal jsem daleko od tribuny, která byla pod pomníkem svatého Václava. Odhady tehdy hovořily až o 100 000 lidech.
Nálada byla výborná, mnoho lidí mávalo americkými vlaječkami, Bushův projev byl často přerušován hlučným potleskem a souhlasnými výkřiky. Amerika byla považována za našeho největšího spojence, protože panovalo přesvědčení, že výrazně přispěla k tomu, aby u nás padl totalitní komunistický režim. O takovém nadšení pro nejsilnější supervelmoc se nám dnes může jenom zdát.
Všichni v roce 1990 věděli, že se nacházíme v historicky významné době, kdy se hroutil Sovětský svaz, bylo po pádu Berlínské zdi, země střední a východní Evropy se zbavily komunistických režimů a skončila studená válka. U toho všeho byl na straně velkých vítězů právě prezident Bush starší. Ten měl také výborné vztahy s československým a později českým prezidentem Václavem Havlem.
Výjimečnost jeho návštěvy podtrhovalo i to, že Bush se nechal strhnout atmosférou na Václavském náměstí a vyšel ke zděšení své ochranky mezi lidi a mohutně si s nimi třásl rukou. Když na tribuně mával s Havlem davům, tak levou rukou držel u sebe svoji milovanou žena Barbaru (žil s ní ve spokojeném manželství neuvěřitelných 73 let). A americká první dáma u toho uchopila „pravačku“ Olgy Havlové a vystřelila s ní nahoru na znamení vítězství. Obrázky, které se v našem politickém prostředí moc často neopakují.
George Bush tehdy strávil v Praze jen jediný den, ale promluvil i k tehdejšímu Federálnímu shromáždění, kde slíbil, že Spojené státy nenechají Československo v přelomovém okamžiku jeho dějin „na holičkách“. Při projevu na Václavském náměstí předal našim občanům dar – repliku Zvonu svobody. Předtím, než se zvon rozezněl, řekl na „Václaváku“ americký prezident Čechům: „Jednou zvoní za Vaši odvahu, jednou za Vaši svobodu a jednou za Vaše děti!“. Hezké, upřímné, byli jsme hrdí s ním. Hrdost na prezidenta, dokonce cizího, to už se dnes také u nás nevidí.
Do České republiky pak George Bush starší zavítal ještě v roce 1999 při příležitosti desátého výročí sametové revoluce. Tehdy již jako exprezident převzal z Havlových rukou Řád Bílého lva. Ten samý Řád Bílého lva, který byl v minulosti znesvěcen udělením italskému fašistickému diktátorovi Benito Mussolinimu (1926), sovětskému totalitnímu vůdci Leonidu Brežněvovi (1973), libyjskému masovému vrahovi Muammaru Kaddáfímu (1978) a vůdci palestinských teroristů Jásirovi Arafatovi (1989).
Pro československo-americké vztahy byla mimořádně důležitá i akce, která probíhala od poloviny prosince 1990 do 22. dubna 1991. Tedy v době, kdy byl Bush starší prezidentem USA. V srpnu 1990 okupoval irácký režim Saddáma Husajna sousední Kuvajt. Rada bezpečnosti OSN schválila celkem dvanáct rezolucí, odsuzujících tento zákeřný čin. Na základě nebývalé shody nejdůležitějších členů OSN vznikla vojenská koalice 28 států, jejímž cílem bylo v rámci operace „Pouštní štít“ přinutit irácká vojska opustit Kuvajt. To se poměrně rychle podařilo. Součástí vítězné koalice byli i českoslovenští vojáci. Jednalo se tak o první bojové vystoupení československé armády od konce druhé světové války. Zajímavé bylo, že výstroj, výzbroj a techniku našich vojáků odkoupilo po operaci Království Saudské Arábie, které také hradilo náklady na vyslání jednotky. Na rozdíl od dnešních zahraničních misí to byla v tomto případě „výhodná investice“.
Češi proto mohou na zemřelého amerického prezidenta George H.W. Bushe skutečně vzpomínat v dobrém.
