Zeman v ruské televizi: Zcela absurdní otázky novinářky, která od Putina dostala vyznamenání za Krym
Miloš Zeman poskytl rozhovor ruské televizi NTV, který byl odvysílán v neděli 9. prosince. Česká média se věnovala jeho odpovědím, které ale nebyly většinou ničím objevné a nové. Ovšem pozoruhodné byly také otázky, které českému prezidentovi pokládala známá moderátorka Irada Zejnalova. Ta kromě jiného v dubnu roku 2014 dostala od Vladimira Putina „Medaili Za zásluhy o vlast I. stupně“ za „objektivitu při pokrývání událostí na Krymu“. Tedy v roce, kdy byl Krym anektován Ruskem. Podívejme se na otázky, které Zejnalova prezidentovi Zemanovi kladla. Je to totiž snůška absurdit, kterými žije dnešní Rusko.
Za první dva dny měl rozhovor s Milošem Zemanem na webu ruské televize NTV přes 12 tisíc zhlédnutí, což není vzhledem k počtu obyvatel největší země světa zrovna moc. Zda to je kvůli tomu, že je jednalo často o velmi zvláštní otázky moderátorky, se můžeme jen dohadovat. Zde je několik příkladů:
Moderátorka se na začátku několikrát ptala na rusko-americkou dohodu o likvidaci jaderných raket středního a kratšího doletu. Podle ní totiž „ve vztazích mezi Ruskem a Evropou právě teď procházíme další dějinnou zkouškou“ a Amerika dává kvůli smlouvě Rusku ultimátum.
Že někdy ani Miloš Zeman nechápal, jak velký problém to je, dokazuje jedna otázka Zejnalové o raketách a jeho odpověď. „Pociťují dnes Evropané hrozbu krize či napětí kvůli tomuto problému? Protože ty rakety se týkají především Evropy. Jak silné nebezpečí a napětí pociťujete Vy?“, ptala se ruská novinářka. Zemanovou odpovědí ale byla otázka: „Napětí v jaké oblasti?“
Pak přišlo od moderátorky i takové malé vyhrožování: „Bude-li dohoda INF vypovězena, či pokud by Rusko nevyplnilo šedesáti denní ultimátum, nebo pokud by chtěli dohodu zrušit sami Američané, o čemž hovoří již dlouho, ty rakety by představovaly hrozbu především pro Evropu. Chápe to Evropa, podle Vás?“ Takže Rusko ohrožuje Evropu? A moderátorka televize NTV nám vyhrožuje?
Potom se přešlo k Ukrajině a moderátorka perlila dál: „ …Nám v Rusku se ale zdá, že ať uděláme cokoli, Evropanům to nebude stačit. Že výtky, které Evropa vůči Rusku má, jsou přehnané…“ Následovalo její zdůvodnění, že Rusko při posledním konfliktu v Azovském moři přece „předložilo dokumenty“, které dokazují, že jednalo oprávněně. Když jí Zeman upozornil, ať Rusové dokumenty skutečně předloží, následoval argument, že „Putin je ukázal Macronovi a Merkelové v Buenos Aires“ (na schůzce skupiny G-20 – pozn. autora). Tak jo, už jsme v klidu…
Následovala diskuse o sankcích uvalených Západem na Rusko za okupaci Krymu. Zeman je proti sankcím, tak ho novinářka vybídla, že by se Česká republika měla zasadit o jejich zrušení: „A ČR takovou statečnou zemí nemůže být?“ Český prezident to ale přehodil na Itálii, že ta by snad jako velká země mohla. Takže hovořil za úplně jiný stát, což bylo velmi nediplomatické.
Rozhovor pokračoval debatou o Sýrii a migraci. Jak vyplynulo z otázek Zejnalové, v Sýrii dělá všechno dobré především Rusko. V tomto případě ale neříkal pravdu ani Zeman. Ten například tvrdil: „Teď po několika letech vidíme, že Asad už má pod kontrolou prakticky všechny části Sýrie a že se lidé do Sýrie opět vracejí.“ Realita je úplně jiná. Milion Syřanů v posledních sedmi letech uprchlo do Evropy a dalších 3,5 milionu je pořád v Turecku. Kolik se jich tedy vrátilo? Jen málo. Ještě větším Zemanovým omylem je, že Asad má pod kontrolou prakticky všechny části Sýrie. Třetinu území dnes ovládají kurdské milice a zhruba 5 až 10 procent jiní povstalci. To skutečně nejsou prakticky všechny části.
Ruská televize samozřejmě musela Zemanovi i pořádně zalichotit. Třeba otázkou, která žádnou otázkou ani nebyla: „Býváte často kritizován. Už jste sám připomněl kritiku Vaší podpory Assada. Nebo když Vás kritizovali za to, že jste řekl, že se v ČR vyráběl tzv. novičok. Označovali Vás za kremelského agenta atd. Mně se ale zdá, že Váš postoj je zkrátka takový, že úplně normálně chcete říkat pravdu.“ Přitom úplně „normálně“ Zeman ani v tomto případě neříkal pravdu, odvolával se na české zpravodajské služby, které tvrdily ale rozdílné věci a jeho slova popřeli i ministři vlády.
V druhé části rozhovoru se objevilo klasické ruské vzdychání nad hrozným osudem, která tato země zažívá. I když Putin tvrdí, že je všechno v pořádku a stát směle kráčí pořád vpřed. Moderátorka například Zemanovi říkala: „Nám Rusům se zdá, že nás už nemá rád vůbec nikdo. Že se pořád jen hledají ruští špioni, jacísi hackeři, o nichž mluvíte dokonce i u Vás v ČR. Já přitom skutečně nevím, zda něco jako takového existuje. Nebo v Británii, kde se přijímají zákony proti Rusům… Co se to děje?“ Že mnoho lidí nemá rádo Rusy, nad tím by se ale měli zamyslet především oni sami.
Samozřejmě, že špatná je v ruských očích i Evropská unie. Irada Zejnalova proto přitvrdila: „Teď jsme v situaci, kdy tři hlavní představitelé Evropské unie, Macron, Merkelová a Mayová, mohou ve svých funkcích skončit. Kvůli migraci, kvůli ekonomickým problémům. Kam míří Evropská unie, v níž se mluví o jaderné hrozbě, o migrační krizi a kde jsou tři hlavní členské země v krizi? Co lze dělat?“ Fakt je Německo v krizi? Kdepak, daří se mu nejlépe za posledních dvacet let a má v současnosti i nejnižší nezaměstnanost za několik desetiletí.
Nemohl nepřijít i další útok ruské novinářky na USA. Říkala: „Evropa dnes necítí, že se k ní Trump nechová hezky a ona se stává pouhou špatnou kopií Ameriky?“
Na závěr zaznělo oblíbené ruské strašení. Takže poslední otázka byla: „Válka nebude?“ Zeman odpověděl: „Nebude, válka není nutná. V dnešní době se válečné cíle dobývají pomocí ekonomiky, nikoli zbraní.“
Děkujeme, pane prezidente, to jsme si oddechli. Rusko na to ekonomicky, naštěstí, vůbec nemá. A teď se budeme těšit na rozhovor s televizí Severní Koreje, tam by mohla být nastupující apokalypsa popsána ještě barvitěji.
