Koblovský: Spotřebitel nemá právo rozhodovat o tom, jak by měl operátor stanovit „správnou“ cenu
Se zájmem každoročně sleduji vyhlášení výsledků nejlepších tuzemských digitálních počinů s názvem Křišťálová lupa. Ty letošní, kromě řady pozitiv, ukázaly i na to, jak málo společnost rozumí ekonomii. Takzvanou anticenu totiž obdrželi mobilní operátoři za údajné předražování datových balíčků pro veřejnost. To mě opět vede k zamyšlení nad věčnou otázkou: Proč má poptávající spotřebitel pocit, že by měl sám stanovovat ceny zboží bez ohledu na stranu nabídky nebo že to vůbec jakkoliv objektivně dokáže?
S mobilními telekomunikacemi je to docela zajímavé, v posledních letech se tento sektor překotně vyvíjí hned z dvou úhlů pohledu. Tím prvním je vývoj objemu spotřebovaných služeb, který neustále roste. Přestože mobilní telefon nevlastní jen ten, kdo jej vyloženě nechce a trh s hlasovým je de facto se nasycen, exponenciálně roste přenos "mobilních" dat. Navíc, budoucnost patří novým technologiím, které budou muset zvládnout uspokojit násobně větší datové preference uživatelů i platforem, jako je internet věcí, což se neobejde bez nových investic do technologie 5G, ale také udržovacích investic do LTE a starších technologií.
Druhým zajímavým úhlem pohledu je cenový vývoj. Ten jde zcela proti požadavkům na kvantitu i kvalitu poskytovaných služeb – zatímco nároky lidí dramaticky rostou, ceny dramaticky klesají. Za uplynulých 10 let poklesly ceny hlasových hovorů o 80 % a ceny za jednotku přenesených dat zhruba o 88,5 %. Jen s velkým vypětím bychom hledali odvětví s podobnými se rozevírajícími nůžkami mezi vývojem cen a tím, co za ně můžete dostat - a to vůbec nehovořme o regulovaných odvětvích.
Zdarma a ještě s dárkem
Vždy, a o to více v tomto konkrétním případě, mě zaujme kritika spotřebitelských cen jakožto cen vysokých. Laikům to nezazlívám, ti jsou vedeni starými dobrými pudy Homo Economicus, který chce za všech okolností více, rychleji a levněji, ideálně zdarma a s dárkem navíc. Ale odborná veřejnost přeci musí vědět, že ceny jsou odvozovány mimo jiné od ekonomických nákladů, které kombinují účetní náklady s očekáváními nabídky týkající se tvorby zisku. Obě tyto složky cenotvorby mají při konstrukci nabídkové ceny váhu a jsou naprosto legitimní.
O výši cen nemá cenu spekulovat. Pocit, že by ceny čehokoliv měly být nižší, je výsledkem bazálních potřeb - chtění, aby nám zůstalo více zdrojů na jinou spotřebu. Ale kolik spotřebitelů je připraveno dojít za svým zaměstnavatelem a říci mu: „Rozhodl jsem se, že budu pracovat zcela zadarmo. O ušetřené náklady z mojí mzdy prosím snižte ceny zboží našim zákazníkům. Děkuji.“
Autor je ekonom, advokát a vysokoškolský pedagog.
