Právník Aleš Rozehnal

Právník Aleš Rozehnal Zdroj: Zbyněk Pecák

Právník Rozehnal: Vrchnost nemusí dodržovat zákon, neboť slouží vyššímu cíli, myslí si část justice

Aleš Rozehnal

Okresní soud v Plzni nepotrestal zástupce velitele krajské zásahové jednotky za to, že se slovy „ku*va, ty ku*do, ty nevíš, na koho blikáš?!“ vytáhl pistoli na řidiče poté, co tento řidič „problikal“ vůz s policisty za údajný riskantní manévr. Podle soudu se jednalo pouze o nezdvořilost a nikoli zneužití pravomoci úřední osoby. Podle rozsudku navíc vše způsobil řidič sám, neboť v místě zúžení silnice třikrát zasáhl do jízdního pruhu, v němž se drželi důstojníci

Policie s posvěcením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 odložila trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše pro trestný čin křivého obvinění, i když Andrej Babiš při předvolební diskusi v České televizi použil nepravdivé informace, neboť uvedl, že státní zástupkyně Dagmar Máchová společně s detektivem pražské policie Pavlem Nevtípilem vymysleli jeho stíhání v kauze dotačního podvodu, známého pod názvem Čapí hnízdo. Dagmar Máchová však neměla s vyšetřováním Čapího hnízda nikdy nic společného a vyšetřovatel Nevtípil vycházel při zahájení úkonů v trestním řízení ohledně Čapího hnízda ze dvou trestních oznámení.

Odložení trestního oznámení policie odůvodnila tím, že skutečnost, že určité údaje byly hanlivé, neověřené a nepravdivé a současně způsobilé přivodit značné ohrožení vážnosti napadených osob, není rozhodující, protože rozhodující je to, zda autor těchto výroků o povaze údajů věděl a byl srozuměn s následkem, který jejich šíření mohlo vyvolat. Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 dále uvedlo, že úmyslem Andreje Babiše nebylo někoho pomluvit, ale vyhrát volby do Poslanecké sněmovny.

Bývalý policista Jiří Komárek nebude potrestán za to, že nařkl policejního prezidenta Tomáše Tuhého z brutálního úniku informací. Krajský soud v Praze ho zprostil obžaloby, neboť prý jednal ve veřejném zájmu. Podle soudu Komárek sledoval jiný hlavní cíl, a to zvrátit reorganizaci policie, aby nedošlo k ohrožení vyšetřování. Rozsudek tedy říká, že pravomoc úřední osoby zneužívat a někoho křivě obviňovat ze spáchání trestného činu je možno, pokud se tak děje ve veřejném zájmu.

Vrchnost

Všechna tři rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení mají něco společného. Jejich společným rysem je představa některých soudů, státních zástupců a policistů, že úřední osoby nemusí dodržovat zákon, neboť slouží vyššímu cíli, kterému obyčejní smrtelníci nejsou schopni porozumět.

Občané tedy zákony dodržovat musí, úřední osoby, pokud se zaštítí veřejným zájmem, který za veřejný považují ony samy, zákony dodržovat nemusí. Rozhodnutí jsou tedy možná předzvěstí doby, kdy budou policisté oslovovat občany „ku*va, ty ku*do“ a vytahovat na ně pistoli, pokud budou mít pocit, že občan zasahuje do jejich jízdního pruhu. Nepohodlné osoby pak budou policisté ve veřejném zájmu dehonestovat a spojovat s organizovaným zločinem. Vrcholní politici pak budou beztrestně ostouzet osoby, které budou považovat za své oponenty, protože jejich hlavním cílem nebude jejich společenská potupa, ale vítězství ve volbách.

Návrat robotních patentů

Možná by stálo zauvažovat o tom, zda do našeho právního řádu znova neimplementovat robotní patenty z r. 1717 a 1738, kterými bylo poddaným určeno, jak mají postupovat při styku s vrchností.

Hlavní povinností bylo, že museli svou žádost přednést skromně a uctivě. Stížnosti určené vrchnosti musely mít proto podobu pokorných suplik žádajících vrchnost o laskavé svolení. Každý poddaný, který se dostal do křížku s vrchností, musel stylizovat svoji vlastní roli v případu do podoby, kterou očekávala vrchnost. Potom mohl poddaný doufat v milost nebo alespoň mírnější trest. Celý proces by měl být dokončen tím, že z norem, které tvoří náš ústavní pořádek, budou vypuštěny zmínky o České republice, jakožto o demokratickém státu, aby to poddaný lid nemátlo.