Místo pasu jí měli vzít telefon! Diplomaté Saudské Arábie se lidskými právy příliš nezdržují
Před několika dny rozvířila celosvětová média kauzu mladé saudskoarabské dívky Rahaf Mohammed Kunúnové, která uprchla od své rodiny během pobytu v Kuvajtu a snažila se přes Thajsko dostat do Austrálie. Byla zadržena během přestupu v Thajsku. A okamžitě začala přes sociální sítě volat o pomoc ze strachu o svůj život, pokud by byla navrácena do rodné země. Její případ opět ukazuje na podivné praktiky saudskoarabských diplomatů i na stav práv žen v Saudské Arábii.
Na internetu se totiž v souvislosti s případem objevilo krátké video ukazující saudskoarabského charge d’affaires z Bangkoku Abdullaha al-Shuaibiho, jak říká thajskému úředníkovi, že „místo pasu jí měli vzít její telefon“. Thajské úřady již veřejně potvrdily, že diplomaté Saudské Arábie požadovali po thajských úřadech, aby Rahaf zatkly a třeba i násilím ji odeslaly zpět do Saudské Arábie. Byť se thajské úřady nejprve pokusily odeslat Rahaf zpět do Kuvajtu, pod tlakem medializace celé kauzy a veřejného mínění se rozhodly dovolit dívce zůstat v Bangkoku. Poté jí také umožnily odcestovat – již se statutem oficiálního uprchlíka – do Kanady, jejíž vláda udělila dívce azyl.
Diplomaté, kteří se nechovají jako diplomaté
Byť tato kauza dopadla pro prchající ženu dobře, jiné případy bohužel happy end nemají. Příkladem budiž saudskoarabská dívka Dina Ali Lasloomová, která se pokusila uprchnout ze Saudské Arábie do Austrálie přes Filipíny, na letišti v Manile ji však neznámí muži zadrželi a podle svědectví násilně unesli zpět do Saudské Arábie. „Slyšel jsem, jak z horního poschodí nějaká žena křičí. Pak jsem spatřil, jak ji dva nebo tři muži vedou pryč. Nebyli to Filipínci. Vypadali jako Arabové,“ popsal jeden ze svědků. Podle webu Human rights watch porušily filipínské úřady umožněním únosu Lasloomové Úmluvu o uprchlících a Úmluvu proti mučení. O osudu Lasloomové po únosu do Saudské Arábie není nic známo, spekuluje se o tom, že ji rodina zavraždila, žádné důkazy však neexistují.
V obou uvedených případech hráli zásadní roli saudskoarabští diplomaté. Případ novináře Džamála Chášakdžího, zavražděného na saudskoarabském konzulátě v Istanbulu, navíc ukazuje, že se diplomaté neangažují pouze v „lovení“ prchajících saudskoarabských žen.
O nejnovější kauze spojené s aktivitami saudskoarabských diplomatů informuje například i televizní stanice al-Džazíra. Kanadské úřady se obávají, že sexuálnímu násilníkovi saudskoarabského původu Mohammedu Zuraibi al-Zoabimu pomohli uprchnout z Kanady před trestním stiháním saudskoarabští diplomaté.
Chování saudskoarabských diplomatů pouze potvrzuje pohrdání lidskými právy občanů Saudské Arábie, jak je vnímáme my na Západě, a naplno odhaluje pohrdavý postoj saudskoarabského režimu k zákonům zemí, v nichž jeho diplomaté působí. Nemluvě raději o tom, nakolik je chování saudskoarabských diplomatů v souladu s Vídeňskou úmluvou o diplomatických stycích.
Prakticky ohlušující ticho mnoha vlivných západních vlád k chování saudskoarabského režimu jen dokazuje, že lidská práva jsou možná tématem v případě protizápadních režimů v Číně či Rusku, bohužel ale ne v zemích, které jsou spojenci Západu.
