Důležité: Soudní moc musí zůstat nezávislá. Všem Mynářům a Zemanům navzdory
Moc v demokratickém právním státě (Rule of Law) se dělí na zákonodárnou, výkonnou a soudní. Důsledná oddělenost těchto tří pilířů moci je prazákladem demokratického zřízení, a nesmíme na to pro pověstnou pěnu dní zapomínat.
K výměnnému obchodu přirovnal ex-předseda Nejvyššího správního soudu (NSS) pan Josef Baxa vyjádření prezidenta Miloše Zemana o tom, jak by měl NSS rozhodovat ve věci nejmenování tří vysokoškolských docentů profesory. Zeman Baxovi údajně při soukromých hovorech opakovaně naznačoval, že by se mohl stát předsedou Ústavního soudu, pakliže NSS bude rozhodovat, jak Hrad píská (či spíše někdy piští).
Pakliže jsou Baxova slova pravdivá, stojíme před vážným problémem. Jestliže se prezident (prvek moci výkonné) snaží ovlivňovat nezávislou moc soudní, tak je to obrovský demokratický přešlap. Nadto Zemanův kancléř Vratislav Mynář přiznal, že v Zemanově zastoupení (resp. z jeho pověření) opakovaně „konzultoval“ s více ústavními soudci Zemanovy výhrady ke služebnímu zákonu, o jehož zrušení Ústavní soud rozhodoval. Jeden z „atakovaných“ ústavních soudců, docent Vojtěch Šimíček, konstatoval, že to byla jednání velmi nevhodná.
Dobrou zprávou pro českou demokracii ovšem je, že jak Ústavní soud, tak i NSS hradním nájezdům odolaly a nenechaly se ovlivnit. Tedy zatím.
Důležité a nedůležité věci
Prezident je de facto neustále pod palbou opozice, aktivistů a velké části médií. Nepřetržitá kritika se slévá de facto v nekonečnou kakofonii, ve které bohužel zanikají podstatné „hodnotící zvuky“. Skutečnost, že se Miloš Zeman a jeho „rádci a pomocníci“ snaží ovlivňovat nezávislou justici, je obrovsky nebezpečná a je nutné na to opravdu důsledně upozorňovat. Respektive před tímto jednáním důrazně varovat.
Mám za to, že média, která do značné míry předurčují, o čem se povede více či méně inteligentní diskurz na sociálních a hospodských sítích, by měla věnovat méně pozornosti různým hradním výstřelkům – jako bylo například pálení trenek, či desítky bonmotů na vrub „lepšolidí a pražské kavárny“ – a více pozornosti tomu podstatnému.
A do této množiny určitě spadají opětovné tendence prezidenta republiky ovlivňovat nezávislé soudnictví.
Autor je právník a publicista.
