Kdo nám to tu chce rozvracet Evropskou unii?
Brexit je jen výsledkem nezodpovědnosti a iracionality – samozřejmě na britské straně. Evropská unie funguje velmi dobře, zvláště díky moudrému Evropskému parlamentu, který dokáže nacházet řešení – na rozdíl od nezodpovědných lídrů národních vlád. A třeba takový euroskepticismus není ničím jiným, než útokem na EU...
Podobné argumenty jsme mohli slyšet v nedělních Otázkách Václava Moravce na ČT. Nebyla to ale ani tak debata, jako spíše trojjediný monolog téměř identických názorů (účastníkem měl být ještě bývalý slovenský premiér Robert Fico, který ale na poslední chvíli odřekl). Nedočkali jsme se sice žádného alespoň trochu hlubšího rozboru příčin Brexitu ani realističtějších vizí budoucího fungování EU, na druhou stranu šlo o názornou výpověď o tom, proč evropská integrace je tam, kde je.
Nejlépe to asi vystihl bývalý eurokomisař (a také státní tajemník, lobbista....) a přinejmenším doposud i europoslanec Pavel Telička, když se při chválení konstruktivní role Europarlamentu freudovsky uřekl: „Premiéři se perou s Evropskou unií.“ To když kritizoval, že šéfové národních vlád v rámci Evropské rady – tedy instituce sdružující lídry jednotlivých států – hledají různá „úzká hrdla“. Možná to člověk občas zapomene, ale Evropská unie je primárně tvořena národními státy, které mají své vlády – a pochopitelně i své zájmy.
Ale třeba Pavel Telička prozře stejně jako u své evoluční stranické příslušnosti – po krátké „mladické nerozvážnosti“ v barvách KSČ, výtahu do Europarlamentu v barvách ANO a nyní se svým novým Hlasem. Viz jeho kritika Andreje Babiše v nedělní debatě. A to jim to na předvolebních billboardech kdysi spolu tak slušelo...
Emocionální brexit
Od taktéž europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) jsme se zase dozvěděli, že Evropská unie není v rozkladu, nicméně hrozí jí nefunkčnost. A že ve Spojeném království v souvislosti s Brexitem sledujeme drama – což je jistě pravda – a celé to je projevem v úvodu zmíněné nezodpovědnosti. Zajímavý byl také jeho malý globální exkurz – Evropa na rozdíl od Spojených států (či Číny) stojí na straně principů a hodnot, hledat řešení krizových situací je dobré uvnitř OSN...
Politolog Lukáš Macek působící ve francouzském Dijonu s ohledem na hlasování o Brexitu podotkl, že voliči hlasovali „emocionálně“ – jako by to bylo ve volbách něco výjimečného – a že Evropská unie ve vyjednáváních už udělala maximum – což je nepochybně i skálopevné přesvědčení v Bruselu. A jako důkaz toho, že euroskepticismus je útokem na samotnou EU připomněl, že euroskeptikové (byť mnozí z nich se považují za eurorealisty, ale budiž) v Europarlamentu odešli od lidovecké skupiny a založili si vlastní frakci (sic!).
Parodie na debatu
Je jistě pravda mnohé z toho, co zaznívalo i během nedělních Otázek VM. Tedy, že referendum o Brexitu bylo špatným kalkulem tehdejšího premiéra Davida Camerona. Že na tamní politické scéně nyní probíhá vřava, která mimořádně komplikuje další dohodu o odchodu ostrovní země z EU, a že míček je teď hlavně na straně Londýna. Že Spojené království nemůže být zároveň mimo i vně (viz spor o celní unii a uspořádání mezi Irskou republikou a Severním Irskem). Nic o dlouhodobých příčinách odtažitosti mezi Británií a evropskou pevninou, nic o odstředivých tendencích i jinde v Evropské unii či snad o tom, co dělá Brusel špatně a jak to napravit. Prostě – Britové se jen chovají iracionálně a basta.
Tak jako byla nedělní debata spíše parodií na skutečnou debatu, začíná se i z Evropské unie zvláště vzhledem k chování bruselských institucí stávat parodie na – v mnohém nepochybně přínosnou - evropskou integraci a spolupráci. Bohužel.
