Babiš plánuje malý a levný stát, od moderní digitální společnosti jsme přitom vzdáleni několik světelných let
Andrej Babiš mimo jiné říká, že chce malý a levný stát. I když mu to nevěřím, souhlasím s ním. Například nechápu, proč po nás stát chce znova a znova stejné osobní údaje, které již od nás mnohokrát dostal. Dlouhodobě mi také nejde do hlavy, proč se technicky nesloučí dohromady všechny povinné poplatky a daně – tedy daň z příjmu, zdravotní a sociální pojištění, ale i různé povinné poplatky – například za veřejnoprávní televizi a rozhlas nebo za komunální odpad.
Námitku, že zdravotní nebo sociální pojištění není daň, ale pojištění, neberu. Materiálně (ne formálně) je to daň jako vyšitá a hlavně povinná. Nadto všeobecné zdravotní „pojištění“ musíte hradit, i když nemáte žádný příjem, v tom je dokonce přísnější než všechny ostatní tuzemské daně.
Jsme moderní digitální společnost, nebo ne?
Někdo jiný možná namítne: Sloučit tyhle daně a poplatky nelze, jelikož to jsou příjmy různých složek veřejné správy – tu přímo státu, tu obcí, jindy správy sociálního zabezpečení. To je samozřejmě pravda, ale občana-poplatníka přece nemusí zajímat, jak si to dále veřejná správa (technicky) přerozdělí. A že by si měl stát umět v 21. století sám redistribuovat peníze, je v moderní digitální společnosti snad samozřejmost, ne?
Chápu, že třeba poplatek ze psa platí jen ti, kteří mají psa, ale za popelnici stejně musí platit všichni, proč se to tedy nestrhává rovnou z daní? Takhle na to akorát v reálu někdo z normálních lidí zapomene. A darebáčci (nejen) ze seriálového Mostu to stejně nezaplatí, tak jako tak. Tohle by podle mého názoru měl umět moderní digitální stát. Vše v jednom. Aby slušný člověk neustále netrnul, že něco opomněl zaplatit.
Tvrdý střet s realitou
A dále, pane dlouholetý „nepolitiku Babiši“, proč moderní český stát chce znova a znova ty stejné údaje, které již od občanů má? Například u daňového přiznání a dalších desítek agend. Nadto v digitálním přátelském státě by občan neměl ze zásady vyplňovat opakovaně nic, vždyť ta data už stejně někde tisíckrát jsou, ne? V principu by vyplňoval pouze informace, u kterých došlo ke změně.
Nedávno mi vyprávěl jeden známý z Prahy, že ho z finančního úřadu vyzvali, aby doložil, že jeden měsíc byl veden na úřadu práce (11 měsíců v daném roce řádně pracoval, ale jeden byl veden na úřadu práce, když přecházel mezi zaměstnáními). Tak jim v dobré víře pravil: „Já myslel, že dnes v digitální éře jsou již úřady propojeny.“ Než to dořekl, pracovnice prý nevěřícně zahromovala: „Milej pane, jak propojeny, dnes nejsou ještě propojeny ani jednotlivé finančáky mezi sebou, natož s jinými úřady. Tak nám to potvrzení, laskavě, ve vlastním zájmu přineste!“
Úředník jako kamarád a pomocník – je to sci-fi?
A já se ptám: Dožijeme se konečně stavu, kdy budou naší zemí kolovat data, a ne občané s lejstry a potvrzeními? A když už mě pan Babiš vyprovokoval k tomu, napsat o čem sním, když náhodou bdím: Snad i vypočítat daně by snad stát za občany zvládnul, ne? Když to žádá i po osobách se základním vzděláním, tak proč by to nemohl dělat státní robot, kterého by bezchybně naprogramoval někdo z Agrofertu? Pro pět ran do drahých daňových poradců, to se s tím má občan či drobný živnostník sám mořit?
Andrej Babiš prý sní o levném a malém státu. Já také. Ale přátelé, co je to za levný stát, kde den daňové svobody letos připadne až na 23. června!? Ano, neskutečných 174 dní budeme letos pracovat na „levný“ stát a pak teprve na sebe. Nechci vidět, do kdy by se muselo pracovat ve velkém a nelevném státě? Do listopadu či do Mikuláše?
Doufám, že se jednou dožijeme skutečně přátelského státu, kde bude úředník (ať ze státní správy či samosprávy) opravdovým kamarádem a pomocníkem občana, nikoli formálním monstrem, které se nás „klienty malého státu“ snaží nachytat na švestkách.
OSVČ a zálohy na sociálním pojištění v roce 2020: Víme, kolik budete platit >>>
