Zlatý byznys v Česku: V zemi plné fackovacích panáků je možné úplně všechno
Česká republika patří v Evropě k zemím s nejdražšími mobilními daty. Podle prvotní hluboké úvahy ministryně průmyslu a obchodu Marty Novákové za to nemohou operátoři, ale samotní spotřebitelé. Protože prý málo používají drahá mobilní data a operátoři kvůli tomu nemohou zlevnit. Na druhou stranu proč by to dělali? Češi jsou široko daleko známí tím, že se nechají holit nebo ždímat, ale na nějaký rázný protest se nevzmůžou.
Pro úplnost dodejme, že svoje přežblebtnutí se ministryně Nováková snažila rychle vyžehlit. Nejdříve použila starou ANOpoučku a obvinila média z publikování informace, která byla vytržena z kontextu. Když se to nepovedlo a kýžený výsledek se nedostavil, přispěchala Nováková už s realistickým argumentem, že ona ani její ministerstvo nemají na ceny tarifů vliv, že je to záležitostí soukromých subjektů a Českého telekomunikačního úřadu, který zatím žádnou regulaci neprovádí. A pochopitelně operátoři přinesli milion a jeden důvod, proč zlevnit nemůžou.
V následujících dnech tak můžeme očekávat slovní ping-pong všech zúčastněných, který brzy utichne, a vše vyšumí do ztracena. A nezmění se vůbec nic. Češi budou platit stejně jako dosud a jen rýpavci si v budoucnu budou dělat z ministryně legraci za její výrok. Ona ostatně není a nebude první ani poslední a ocitne se v zajímavé společnosti lidí (vesměs z Babišova ANO), kteří prosluli více či méně komickými a topornými vysvětleními nejrůznějších situací. Namátkou stačí jmenovat Radka Vondráčka, Dana Ťoka či Taťánu Malou.
Drahá data však jsou další nepříjemnou připomínkou toho, jak lze v Česku krásně podnikat a bohatnout. Obdobné to je v bankovnictví, kdy Češi platí bankám ročně na poplatcích desítky miliard korun. Platí i za to, za co by si banky na západě svým klientům říct ani nedovolily. Ale tady si řeknou, protože vědí, že Češi to bez řečí zaplatí. V obchodech Češi berou plné vozíky potravin, které bývají mnohdy horší kvality anebo nemají stejný obsah vybraných surovin (přitom jsou za stejnou nebo někdy i vyšší cenu) jako v Německu či Rakousku. Podle platných evropských zákonů by se tak dít nemělo, ale stále se děje.
Stejně ohební jsou Češi i jako motoristé. Jezdí po rozkopané, nedokončené dálniční síti a platí za to jako mourovatí v podobě drahých dálničních známek. Za svoje peníze nedostávají adekvátní službu a komfort. Stát se k žádné kompenzaci nemá. Naopak hned 1. února vartovaly na českých dálnicích desítky policistů a lapaly auta bez nové viněty.
Podtrženo a sečteno, podnikat a provozovat vybraná odvětví v České republice je v současné době job snů. Zdejší lidé jsou vycepovaní, každý raději drží ústa a všechny revolty končí v hospodě u piva. Peníze, které se tu pak v těchto odvětvích točí, nejsou nikterak malé. Ale ty tady nezůstanou, většinou zmizí do zahraničí ve formě dividend. A tak to bude pokračovat i nadále. Protože s takovými odborníky, jako je ministryně Nováková, ale i vycepovanými a mlčícími spotřebiteli jakákoliv změna současného stavu není možná.
