ČSSD versus ANO: Otcové vládních úspěchů se nám už představili, k nezdarům se nikdo nehlásí
Na sjezdu ČSSD se událo mnoho věcí. Vystoupili na něm například oranžoví ministři a plénu a zprostředkovaně i široké veřejnosti oznámili, co všechno se jim ve vládě povedlo a komu se díky nim daří lépe. Takřka obratem na to reagoval premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš a soptil, že všechny úspěchy vlády zařídilo jen hnutí ANO. A že ministři z ČSSD by měli spíš šetřit.
Nejen v české politice už je takovým pravidlem, že k úspěchům se hlásí kdekdo, ale neúspěch zůstává sirotkem. V minulých letech to Andrej Babiš dotáhl k dokonalosti v tom smyslu, že si přivlastnil úspěchy úplně všechny a úplně všech. A to i takové, na kterých prokazatelně žádnou zásluhu neměl. Navíc si připravil takové hezké univerzální povídání, ve kterém semlel páté přes deváté, od Kalouska až po urputnou snahu všech okolo dostat ho z politiky. No a věci, které se nepovedly, svedl na své koaliční partnery nebo opozici. Většina lidí to nezkoumala a zbaštila mu to i s navijákem.
Když se zcela oprostím od toho, jestli souhlasím s růstem minimální mzdy, zrušením karenční doby či aktuálním růstem starobních penzí, nebo nikoli, pravdou je, že mnohem větší podíl na jejich prosazení má opravdu sociální demokracie. Ona s většinou bodů šla do koaličního vyjednávání, a kdyby jí na ně Babiš nekývl, možná by ani do žádné vlády s ním nevstoupila.
Působení ministra zahraničí Tomáše Petříčka je další kapitolou, u jejíhož zrodu stála „změklost“ premiéra Babiše, který si nechal do obsazení vlády mluvit od Miloše Zemana. Načež si nad celou vzniklou situací „umyl ruce“ s tím, že si to má kvůli nejmenování Miroslava Pocheho s hlavou státu vyřídit šéf ČSSD Jan Hamáček.
Závod v tom, kdo dočůrá výš
Dejme tomu, že určitá část českého obyvatelstva je nyní s kroky vlády spokojena. Ale Andrej Babiš se toporně až nemotorně snaží opakovat, že jeho hnutí je tady pro všechny. To je samozřejmě marketingový trik a obrovská lež. Jím vedená vláda přilepšila jen vybraným skupinám lidí. Ostatním nepomohla a naopak je nechala různé legrace platit. Například slevy na jízdném pro seniory a studenty. Živnostníky stát buzeruje skrze EET, svatebčané museli finančákům hlásit, kolik lidí a kam si pozvali na svatbu, finanční správa zajišťovacími příkazy zničila několik nevinných firem.
Pak tu máme řadu neúspěchů jako kolabující a rozsekanou dálniční síť, ministryni průmyslu, která blouzní o tom, že za drahá mobilní data mohou sami klienti, nebo rozpočet, který se začíná propadat do deficitu už na začátku roku. Vše korunoval zákon o zdanění náhrad za nevydaný církevní majetek, do něhož se vláda z velké části nechala uvrtat komunisty a který nedávno Senát drtivou většinou smetl ze stolu.
Podtrženo a sečteno, otcové dnešních úspěchů se nám už představili a řečeno klukovskou terminologií závodí, kdo dočůrá výš. Jenže pod snaživě udržovanou slupkou všeobecných úspěchů českého hospodářství už se rýsuje i řada boláků a neúspěchů. Brzy se začne hrát o to, komu tento pomyslný černý Petr zůstane v ruce a kdo si to takříkajíc vyžere.
