Účtenkovka lapá po dechu: Babišova loterie dělá z lidí gamblery za státní peníze
Zájem o Účtenkovku, jejímž cílem bylo popularizovat elektronickou evidenci tržeb (EET) a motivovat lidi ke sbírání paragonů, stále klesá. Do posledního slosování, které proběhlo v polovině února, se zapojilo nejméně hráčů za celou dobu trvání.
Na úvod uveďme pár čísel. Dosud posledního slosování o automobil a tisíce finančních cen, jež proběhlo letos 15. února, se podle dat ministerstva financí zúčastnilo 345 175 lidí. Oproti předchozímu měsíci se jednalo o pokles o pět tisíc lidí. Nicméně ve srovnání s historicky prvním tahem, který proběhl v polovině listopadu 2017, se již jedná o razantní propad – tehdy se ho zúčastnilo 452 691 lidí. Pro úplnost dodejme, že nejvíce hráčů se do Účtenkovky přihlásilo hned do druhého kola losování, kdy jich bylo celkem 477 952. Podtrženo, sečteno, od svého vrcholu do dnešních dní Účtenkovka již přišla o 132 777 příznivců.
K postupnému poklesu dochází i u počtu účtenek, jež jsou do loterie zaregistrovány. Naposledy jich hráči do hry přihlásili 13,009 miliónu, což bylo oproti lednovému slosování o 661 tisíc paragonů méně. Oproti dosud rekordnímu počtu při šestém slosování v dubnu loňského roku činí aktuální propad dokonce 2,862 miliónu účtenek. Přestože počet přihlášených účtenek v jednotlivých měsících kolísá, do únorového slosování jich byl přihlášen třetí nejnižší počet za dobu trvání loterie.
Ačkoliv premiér Andrej Babiš, a především ministryně financí Alena Schillerová mohou všude říkat, jak je loterie úspěšná, opak je pravdou. Především z trvale klesajícího počtu aktivních hráčů lze dovodit, že zájem o hru uvadá, noví hráči nepřicházejí a loterii si mezi lidmi oblíbilo jen takzvané tvrdé jádro z nich.
Tito lidé jsou ale velmi aktivní a věrní a počet účtenek, jenž v průměru připadá na jednoho z nich, v každém měsíci osciluje mezi 37 až 40 kusy. Potíž je však ta, že tito lidé vesměs chodí do stejných obchodů a celková síť míst vydávajících soutěžní EET paragony se nezvětšuje. Mnohem větší problém pro duchovní otce loterie je však skutečnost, že aktivně soutěžící lidé nepřibývají (ale naopak), a tím loterie jako taková fakticky ztrácí pro stát smysl.
Nesmíme totiž zapomínat, že tato sranda či jemný hazard v režii státu něco stojí. Roční náklady, které erár na výhrách lidem a na zajištění celého provozu vysoutěžené firmě zaplatí, činí 84,6 miliónu korun.
Ve světle aktuálních čísel by možná nebylo od věci se znovu zamyslet a říci si, jestli s takto chřadnoucím zájmem má ještě smysl celý projekt provozovat.
