Náš stát není vůbec tak silný a schopný, jak se mnohdy tváří. Majitel lva ze Vsetínska mohl žít
Někdy čteme, jak nás chudáky občany český stát (s diktátorským Bruselem v zádech) přehnaně kontroluje a kontroluje a že žijeme pomalu v nějakém orwellovském světě. Pak se stačí probudit a otevřít oči. Náš rádoby „všemocnýstát“ je leckdy reálně velice slabý a selhává ve vymáhání práva a při zabezpečení skutečné bezpečnosti lidí.
Nemusíme chodit daleko, viz nedávná causa se lvy na Vsetínsku, to je doslova přehlídka nečinnosti a nemohoucnosti našeho státu. In medias res : K lví tragédii nemuselo vůbec dojít, pakliže by správní úřady dokázaly již dříve lvy chovateli odejmout.
Lví silou, nebo silou razítek?
Připomeňme, že ilegální chovatel dlouhodobě nerespektoval právní předpisy a nikdo ho reálně nedonutil, aby tak začal činit. Více než deset let choval lvy bez jakéhokoliv povolení, navíc ve výběhu, jenž byl tzv. černou stavbou. Neusměrnily ho ani, světe div se, opakované pokuty. Autorovi této glosy není známo, zda tyto pokuty vůbec zaplatil, avšak k nápravě pachatele deliktu očividně nevedly. Správní sankce zde tedy hmatatelně selhaly.
Následně když mu příslušný stavební úřad konečně nařídil odstranění zmíněné černé stavby, tak se na to zvysoka vykašlal a nic prostě neodstranil. Tohle má být právní stát? Kde je vymahatelnost práva? Proč mu zvířata nebyla již dávno odebrána? Deset let je málo? Z jakého důvodu bylo veřejnou správou tolerováno, že lev např. mj. napadal a strašil cyklisty a další občany obce? Víme, někomu to může připadat úsměvné, že lev vystrašil nějakou seniorku na kole, ale chtěli byste žít v ulici s takovým sousedem?Paradoxně kdyby správní úřady a policie byly aktivnější, tak mohl být zachráněn život lva i protiprávně postupujícího chovatele.
Závěrečné zuby
Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. To ví dnes i chytřejší středoškoláci. A můžete se cítit bezpečně například na procházce s dětmi nebo vnoučaty, když proti vám jde fyzická osoba s nezvladatelnými nebezpečnými lvy na řetězu? Libertariáni jistě namítnou, každý má svobodu chovat si, co chce a kde chce, a co je nám (resp. státu) do toho. Jistě, to se hezky říká na konferencích či píše na webech, avšak když takový svobodný lev ukousne ručku libertariánově vnučce, tak se názory pomalu začínají měnit.
Sečteno – náš stát je v principu velmistr razítek a byrokracie, ale když jde do tuhého a má reálně něco udělat pro naše bezpečí, tak trestuhodně selhává.
