Ilustrační kresba

Ilustrační kresba Zdroj: Ivan Steiger

Marek Stoniš: Vyvěste fangle aneb Které události bychom také měli vlajkami připomínat

Marek Stoniš

Nad posledními aktivitami velké pražské radnice se chce člověku povzdechnout poněkud otřepaným bonmotem: Mít tak jejich starosti a Rothschildovy peníze…

Minulý týden přijala Rada hlavního města Prahy, tedy jakási její vláda, usnesení, jehož samotný titulek vyvolává jakési chvění nejistoty: „K ná­vrhu na vyvěšení vlajek na budově Nové radnice a Škodova paláce ve dnech připomínajících významná dějinná výročí či okamžiky mimořádného mravního významu.“ Jedná se o tyto čtyři „vyvěšovací“ akce:

Vyvěšení tibetské vlajky v rámci mezinárodní kampaně Vlajka pro ­Tibet.

Vyvěšení vlajky NATO u příležitosti dvacátého výročí našeho vstupu do Aliance.

Vyvěšení romské vlajky jako připomínky Mezinárodního dne romského holocaustu.

Vyvěšení duhové vlajky u příležitosti konání festivalu Prague Pride. (Úmyslně se nerozepisuji o faktu, že v rámci tohoto pochodu hrdosti leseb, gayů, bisexuálů a transgender osob se odehraje, jako ostatně každý rok, po celé Praze řada „okamžiků mimořádně nemravného významu“.)

Opozici to nenechalo klidnou a při pohledu na tyto čtyři významné dny prosadila nádavkem dva další: Mezinárodní dny rodiny a manželství.

Na první pohled to vypadá, že Praha má tímhle vlajkovou situaci tak říkajíc „pokrytou“. Podporuje sexuální menšiny, rodiny, Romy, vojenské aliance i celé utlačované národy.

Kdepak. Všichni cítíme, že oněch šest významných dnů je zleva i zprava obsypáno trhlinami. Co třeba podpořit Izrael? Nejen proto, že jsme významně přispěli ke vzniku samostatného Státu Izrael, ale především holocaust připravil Prahu o jeden její nezaměnitelný kořen historie a kultury – židovství.

Co také vzpomenout genocidu křesťanských menšin v současném světě, třeba v Sýrii, Iráku, Nigérii, Egyptě nebo Pákistánu? Vždyť nezávislé ­organizace hovoří o největším pronásledování vyznavačů Ježíše Krista v dějinách!

A proč bychom prostřednictvím pražského magistrátu nemohli upozornit také na systematické vyvražďování rodin bílých jihoafrických farmářů? To je přece do nebe volající rasismus!

Nebo uctít oběti teroristických útoků. Vždy v den významného masakru ve jménu Alláha tak vyvěsit vlajku ­Paříže, Londýna, Bruselu, Nice, New Yorku, Bostonu…

Samozřejmě je to nesmysl, to bychom se uvlajkovali. Každá další vláda by cítila potřebu dávat prostřednictvím fanglí najevo své momentální hodnotové priority a vymezovat se vůči těm předchozím nebo jiným.

Jenomže vysvětlete to aktivistům, co obsadí radnice a stanou se rázem majiteli pravdy a pokroku. A vlajek.