Feryna: Transsexuál, nebo marketér? Předstírání poruchy jako cesta ke slávě
V tištěném Reflexu popisuji naši návštěvu známé/ho transaktivisty/tky Jiřího/Marie Feryny. Píšu záměrně „transsexuálního aktivisty“, protože za skoro rok, co dění kolem mladého neomarxisty s poetickým viděním světa sleduji, mám o jeho/její transsexualitě vážné pochybnosti.
Transsexualita – ta skutečná – je trýznivá porucha, která zasahuje to nejdůležitější v člověku – jeho identitu – a svému nositeli způsobuje velké trauma. Zdrcující většina transsexuálů proto má potřebu vyřešit s lékaři a rodinou tuto svoji osobní krizi, osobní problém, potichu a ne se dostávat do novin.
Ale připusťme, že se skutečný transsexuál může z nějakých důvodů stát aktivistou, ze své transsexuality udělat identitu, a – jistě náhodou – se kvůli ní stát veřejně známou figurou. V takovém případě, abych mu to věřil, by však musel splňovat obvyklé znaky transsexuála. A ty Feryna nesplňuje.
Jak aktivistka znásilnila aktivistku
Předesílám – policie causu odložila, takže k znásilnění ve smyslu trestního zákona nedošlo, či se jej alespoň nepodařilo doložit. Co se ale doložit podařilo? V loňském roce se Feryna v záchvatu upřímnosti na svém blogu přiznala, že se ve známém feministickém squatu Klinika – jako aktivistka cítící se jako žena a bojující proti sexuálnímu násilí na ženách – dopustila sexuální agrese vůči jiné neomarxistické aktivistce bojující proti násilí na ženách.
O pár dní později nějakou událost spojenou s Ferynou a sexuální agresí na Klinice na svém Facebooku přiznali sami squatteři z Kliniky. A pak vyšel na internetu otevřený dopis dalších aktivistek, kde se píše, že jednu z autorek se Feryna pokusila znásilnit také. A sám/a Feryna se k věci vyjadřuje mlhavě s tím, že byl/a opilý/á a nic si nepamatuje.
Kulička není krychle
Pokud má někdo zlomenou nohu, většinou následkem té fraktury nemá spalničky. Jedna nemoc, úraz nebo porucha, má zcela konkrétní příznaky, a naopak dva různé konkrétní příznaky se jen zcela výjimečně, pokud vůbec, nevyskytují u člověka s konkrétní diagnózou. V oblasti sexuálních poruch si to můžeme ukázat velmi snadno: Je zcela nepředstavitelné, že by si homosexuální pedofil začal románek, či dokonce znásilnil, stařenu. Pedofilům se stařeny nelíbí.
Stejně vzácné, ne-li nevídané, je u transsexuálů sexuální násilí. A zcela neznámé je u transsexuálů, kteří se narodili v mužském těle a cítí se být ženou, případně se chystají na proces chirurgického a hormonálního pokusu o řešení jejich problému. Sexuální násilí je běžné u sexuálních agresorů, u některých sadistů, ale především u osob s poruchami intelektu a/nebo osobnostmi, méně odborně pak u primitivů a grázlů. Že by se muž cítící se jako žena a toužící být ženou dopouštěl sexuálního násilí na ženách, je opravdu nevídané.
Feryna je druhá!
Při mnohaměsíčním marném hledání nějakého vědeckého zdroje o sexuální agresivitě transsexuálních osob jsem ale na jeden zdroj narazil. Nikoliv na vědecký, ale na v podstatě bulvární. The Guardian. Na causu Karen White - muže, který má penis a varlata jako Feryna, ale prohlašuje se za ženu, a ve výkonu trestu v USA byl díky tamní všeobjímající vstřícnosti ke každé deviaci ve vězení pro ženy. A měl/a celkem za co sedět: Je pravomocně odsouzen za pedofilii, těžké ublížení na zdraví, vloupání, více znásilnění a jiné sexuální trestné činy proti ženám.
V minulém roce v ženském vězení ve West Yorkshire v průběhu tří měsíců sexuálně napadla dvě odsouzené. Když ji za to soudili, prokurátor Chris Dunn ji popsal jako „údajně transgender ženu, která používala transgender jako záminku, aby se dostala do kontaktu se zranitelnými osobami“. S těmi, které by pak mohla zneužít.
Ne transgender, osobnost!
Jediná dohledatelná transgender osoba cítící se jako žena, která se dopustila sexuálního násilí na jiné ženě, byla tedy podle slov amerického prokurátora normální psychopat, který si svou transsexualitu vymyslel, aby mohl, jako správný psychopatický muž, znásilňovat jiné ženy. Mohl/a by mně tedy Jiří Marie Feryna vysvětlit, jak jí mohu její transsexualitu věřit?
Téma Transsexualita jako marketingový trik si přečtěte v tištěném Reflexu, který vychází 14. března.
